Honzík se narodil v únoru roku 2012 jako zdravé dítě. Při porodu nic nenaznačovalo, že po osmi hodinách Honzík prodělá syndrom náhlého úmrtí. V tu chvíli se jeho rodičům život otočil o 360 stupňů. Chlapečkovi odumřela část mozku, bohužel mimo jiné trpí i poruchu příjmu potravy a rodiče ho musí krmit každé tři hodiny hadičkou přímo do žaludku. V sobotu 17. července se od 10.00 hodin uskuteční v areálu FK Dýšina charitativní akce na pomoc rodině nemocného Honzíka. Návštěvníci akce se mohou těšit na řadu osobností z oblasti kultury a sportu.
Pro matku malého Honzíka byla situace s prodělaným syndromem náhlého úmrtí o to těžší, že se to stalo při prvním kojení. Honzíka okamžitě převezli na oddělení JIRP Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně, kde kojence oživili a udělali nezbytné kroky k tomu, aby ho zachránili. Po měsíci byl přemístěn na oddělení JIP kde strávil dva měsíce.
„Když jsme si Honzíka přivezli domů, tak nebyl schopen žádného mimického vyjádření. Vůbec se nesmál, nemračil, neplakal. Jen koukal a těžko bylo poznat, co se mu honí hlavou. Nad čím přemýšlí. Co chce. Co se mu líbí. Co se mu naopak nelíbí. Co mu vadí. Po pár týdnech jsme se všimli, že mu při spaní cukají koutky. V tu chvíli jsme si uvědomili tři věci, že se Honzíkovi zdají sny, že se umí smát a že se mu zdají po těch všech špatných věcech, které se mu staly po startu do života, i hezké sny,“ vzpomíná maminka Lenka.
Po několika dnech se Honzík začal smát i když nespal. Nejprve bez zvuku a časem se přidal ke smíchu i zvuk. Mezi krmením hadičkou přímo do žaludku musí rodiče chlapci stejným způsobem doplňovat i tekutiny. „Co se týká pohybu, tak Honzík těžko udrží hlavičku, neleze a ani nechodí, vlastně nemá jemnou motoriku. Po narození jsme cvičili Vojtovu metodu. Asi po roce a půl jsme kontaktovali primáře Jánských lázní. I když nám doporučil, že do lázní máme jet až mu budou dva roky, tak jsme primáře přemluvili a on sestavil speciální procedury pro Honzíka,“ uvedl otec chlapečka.
V současné době jezdí rodiče jednou, pokud seženou finance, tak dvakrát ročně na kliniku. Pobyt v zařízení Honzíkovi moc pomáhá, rodina ale musí vše hradit ze svého. Měsíční pobyt tam stojí asi 60 tisíc korun bez ubytování. „Když nejsme na klinice, tak s Honzíkem jezdíme na hypoterapii, fyzioterapii a na speciální logopedii, která nám pomáhá s polykáním. Díky dobrým lidem, které máme ve svém okolí a dárcům, jsme se mohli vydat s Honzíkem do Turecka na delfinoterapii, která mu také moc pomohla,“ říká maminka Lenka.
Deset lekcí delfinoterapie s pobytem a letenkami vyjde asi na 160 tisíc korun. Žádná z pojišťoven v ČR delfinoterapii nehradí a jelikož je delfinoterapie v Turecku z důvodu, že v Evropské unii je delfinoterapie zakázaná, tak ani většina nadací na delfinoterapii nepřispívá.
Rodiče věří, že díky zmíněným metodám a cvičení je Honzík na mentální úrovni svého věku. „To nám potvrdilo psychologické vyšetření na klinice v Praze. Tam nám psycholožka řekla, že Honzík se cítí frustrovaný a naštvaný, protože mentálně je na tom v pořádku. Všechno chápe, rozumí tomu, co mu říkáte, jen ho neposlouchá tělo. Je to stejné, jako kdyby vám někdo svázal nohy. Ruce přivázal k tělu, přelepil pusu, abyste nemohli mluvit. A takto pak zkuste někomu vysvětlit, ať vám udělá třeba čaj nebo podá nějakou hračku. Představa, že takhle funguji jeden jediný den je po mě strašná. A Honzík v tom žije už devět let,“ vysvětlila maminka.
Podle rodičů se schopnosti Honzíka pořád posouvají kupředu a zlepšuje se. Kam až se zlepší nikdo neví, ale rodiče to s ním nikdy nevzdají. Veřejnost může rodinu nemocného chlapce podpořit svojí účastní na sobotní charitativní akci s opravdu bohatým a nabitým programem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
