Hadičky po celém těle jí vadily a nechápala, že jí pomáhají, vzpomíná maminka těžce nemocné dcery

Mladší Nina se od narození potýkala s pomalejším vývojem, a tak s ní od prvního roku jejího života docházeli rodiče na neurologii. „Ninuščiny psychomotorické dovednosti se nelepšily, a tak nás paní doktorka pro jistotu poslala na magnetickou rezonanci na vyšetření mozku. Když jsme na smluvený termín dorazili do nemocnice, jedna lékařka si všimla Ninuščiných nezhojených modřin a fialových kruhů pod očima. Bez prodlení nás poslala na krevní testy. Po několika minutách vyšla příčina oněch podlitin najevo. Nina má leukémii. Do té doby jsme měli o Ninušku obavy kvůli jejímu opožděnému vývoji, jak to bylo pošetilé,“ začíná své smutné vyprávění paní Ivana.

Týden po zjištění diagnózy zahájili lékaři léčbu. „S Ninuškou nás hospitalizovali a okamžitě začala intenzivní léčba, jež nakonec trvala osm měsíců. Nejhorší byly ty první dva. Kvůli pandemii za námi totiž nesměly chodit návštěvy, a my jsme tak zůstaly odtržené od tatínka a Magdalenky,“ vypráví paní Ivana. Situace nebyla jednoduchá ani pro jednu z holčiček. Nina si nemohla zvyknout na nemocniční prostředí a starší Magdalenka těžce snášela odloučení od maminky.

„V průběhu intenzivní fáze léčby jsem s dcerou zažila několik horkých chvil. Dvakrát si vytrhla voperovaný katetr (podkožní vstup do žíly pro podávání léků). Hadičky po celém těle jí vadily a nechápala, že jsou pro její léčbu důležité. Přes veškerou naši snahu si vždy našla cestu, jak se k nim dostat a odstranit si je,“ popisovala nelehkou situaci paní Ivana.

Na konci loňského října Nina intenzivní fázi léčby úspěšně ukončila. „Ninuška je velká šikulka. Ani nevíme jak, ale během intenzivní fáze léčby se k našemu údivu naučila chodit a začala dohánět opožděný vývoj,“ raduje se z dceřiných pokroků její maminka. Vzhledem k typu leukémie, s nímž se Ninuška potýká, ji teď čeká udržovací fáze léčby, která probíhá doma. Tu by měla podstupovat do února příštího roku.

„Ninuščino onemocnění zahýbalo psychikou nás všech. První chvíle byly neuvěřitelně náročné. Nyní si více vážíme společných okamžiků, dříve jsme vše brali jako samozřejmost. Společné chvíle spolu můžeme trávit hlavně díky příspěvkům od Dobrých andělů, kteří nám pomáhají od loňského dubna. Jejich pomoc nám šetří mnohé starosti. Přístup nadace nás taky velice překvapil – potěšila nás rychlost, s jakou byla pomoc zprostředkována, na všechno v podstatě stačily dva e-maily,“ vzpomíná paní Ivana.

„Nezbývá než Dobrým andělům ze srdce poděkovat za obrovskou pomoc, jež nám v této těžké době velice ulehčuje situaci. Pokud se dostanete do obtížného životního období, je skvělé vědět, že stále existují dobří lidé, kteří pomáhají,“ s upřímnými díky ukončuje své vyprávění paní Ivana.

Dobří andělé rodinám, v nichž se vyskytne závažné onemocnění, pomáhají pravidelnými finančními měsíčními příspěvky. Z této pravidelné pomoci mohou rodiny hradit běžné potřeby spojené s léčbou, ale i náklady na chod domácnosti. To jim dává jistotu a klid, který bezesporu k léčbě potřebují. Pokud se chcete stát Dobrým andělem i vy, je to jednoduché. Stačí se zaregistrovat na www.dobryandel.cz, zvolit libovolnou výši příspěvku a zadat trvalý příkaz. I malý dar může hodně pomoci.