čtvrtek 23. září 2021 Berta

Meteorologové pod palbou kritiky, lidé slibované bouřky vyhlíželi marně

Předpovědi meteorologů se ne vždy vyplní. O tom se přesvědčili i lidé na západě Čech, pro které platila výstraha před silnými bouřkami, které mělo doprovázet krupobití. Řada z nich si tak přeorganizovala plány na víkend a poklízela zahrady. O pár hodin později už lidé spílali na sociálních sítích, že u nich bylo sucho, sluníčko a všechny přípravy na přívalové deště byly marné. Podle meteorologů je ale lepší vydat nepřesnou výstrahu, než žádnou.

„Meteorologové vydali výstrahu před silným deštěm a bouřkami, místy budou padat i kroupy," těmito slovy začínal nejeden článek, který se v pátek a v sobotu objevil v novinách nebo na internetu. Varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek, a ještě během soboty ji upřesňoval. Do Česka mezitím proudily informace z Německa, kde si přívalový déšť vybral i lidské životy. V jednom případě zemřel pětašedesátiletý dělník, jenž byl na lešení, který podemlela a převrátila voda. Ten samý den udeřil blesk těsně vedle skupiny cyklistů. Jedna dívka leknutím spadla a srazilo ji auto. Není divu, že pak lidé v Česku očekávali to nejhorší. Jenže předpověď se vyplnila velmi lokálně a kritika na sebe nenechala dlouho čekat.

„Když jsem uviděl výstrahu, tak jsem hned vyběhl na zahradu a začal všechno uklízet. Hlavně květináče, aby by je silný liják nebo kroupy nepoškodily. Výsledek? Nespadla ani kapka, proto jsem si později zahradu musel zalít sám,“ postěžoval si zahrádkář s jižního Plzeňska. A nebyl jediný. Podle meteorologů jsou ale předpovědi v tomto případě opřené hlavně o odhady. Zatímco někde doslova lije jako z konve, o tři kilometry dál může být sucho. Důkazem budiž video z facebookové skupiny „Lovci bouřek, extrémní počasí a jiné jevy“, kam jeden z uživatelů nahrál video z Habartova na Sokolovsku.

Jak je z komentářů pod příspěvkem patrné, jen v pár kilometrů vzdálené Krajkové déšť vyhlíželi ten den marně. Podle dlouholetého pozorovatele ČHMÚ Rudolfa Kovaříka je vše dáno takzvaným denním chodem oblačnosti, který je velmi nevyzpytatelný.

„Neurčuje ho žádná fronta nebo tlaková výše či níže. Počasí pak je místně velmi rozdílné, tomu se říká instabilita. Nedá se to předpovědět úplně přesně, jsou to jen odhady. Tato situace byla podobná v Německu a přesunulo se to i k nám. Všechny parametry byly taky velmi podobné (vlhkost, teplota) a tak se logicky předpokládalo, že něco podobného bude i tady," vysvětluje Kovařík.

Jak se výstraha určuje?

Výstrahu mohou meteorologové vydat na 44 různých nebezpečných jevů a ke každému z nich je přiřazený jeden ze tří stupňů nebezpečí, a to nízká, vysoká a extrémní.

Samotnou výstrahu vydáváme s předstihem jednoho dne. Je to proto, abychom měli co nejnovější údaje a zároveň byl čas se na nepříznivou situaci připravit. Výstraha se pak postupně upřesňuje. Když stanovujeme stupeň nebezpečí, tak zohledňujeme hlavně očekávanou intenzitu jevu a pravděpodobnost jeho výskytu. V úvahu se berou možné škody, rozsah postiženého území nebo jak je velké ohrožení životů,“ upřesňuje Petra Sýkorová z ČHMÚ.

Roli hrají i další okolnosti. Velký rozdíl je v tom, jestli prudké lijáky přijdou v noci nebo v době dopravní špičky a podobně. Hlavním důvodem, proč se výstrahy vydávají je to, aby byli včas upozornění například hasiči. Podle odborníků jsou nepřesné předpovědi vlastně velmi časté.

„Abychom mohli říci, jaké bude následující den počasí, musíme co nejpřesněji změřit to aktuální, a to nejen v Česku, ale po celé planetě. Nad pouštěmi, oceány nebo arktickými oblastmi. U zemského povrchu i ve výšce. V dnešní době je předpověď počasí ve velké části na počítačem zpracovaných modelů atmosféry,“ říká Martina Součková z tiskového oddělní ČHMÚ.

Jenže ani počítače nejsou neomylné a nezvládnou zahrnout všechny aspekty předpovědi. Finální rozhodnutí je pak vždy v rukou zkušených meteorologů, kteří možná rizika dále konzultují s hasiči nebo s pracovníky leteckého provozu. Podle odborníků mají i nepřesné předpovědi smysl.

„Sice nás občas pozlobí nečekaná přeháňka, ale nejde jen o informaci o tom, jestli dnes zmokneme. Je potřeba mít službu, která bude varovat před nebezpečnými jevy. Nároky na předpověď se zvyšují, ale často předbíhají možnosti dnešní meteorologie. Musíme myslet na to, že mobilní aplikace často ukazují jen hrubý výpočet jednoho z modelů. Nedá se čekat, že budou přesně vědět počasí ve vašem městě,“ dodává Součková.

Červen a červenec meteorologové nenávidí

„Červen je jako chytrá horákyně a tváří se opravdu všelijak. Sami meteorologové mají části roku, které opravdu nemusí a tento měsíc je jedním z nich. Například v srpnu, září a říjnu se dají předpovědi dělat krásně na týden i 14 dní dopředu. Pak jsou tu letní měsíce, kdy je to na týden velmi nepřesné a ta dynamika počasí je tam velká,“ dodal Kovařík.

Hodnocení článku je 48 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Richard Beneš | Zdroj ČHMÚ

Štítky meteorolog, předpověď, počasí, výstraha, bouřky, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.