Více než stomilionová rekonstrukce klatovského kostela zahrnovala novou fasádu, opravu zdiva a portálu s barokními sochami. Restaurátoři se věnovali i interiérům, kde zrenovovali například nástěnnou výmalbu z roku 1716. V loňském roce byly zrestaurovány varhany a také hlavní oltář. Nyní se kostel slavnostně otevřel věřícím i veřejnosti.
Jedna z dominant Klatov se opět zpřístupnila návštěvníkům. Po téměř třech letech zazněla slavnostní bohoslužba, při které požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub nově otevřenému kostelu. Slavnostní události se účastnil také kardinál Dominik Duka a biskupové z Čech a Moravy.
Foto: Jiří Strašek
Na rekonstrukci kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce za více než 100 miliónů korun získala církev dotaci EU. Uvnitř se restaurátoři věnovali vitrážíma a také rozsáhlé nástěnné a nástropní výmalbě z roku 1716 od předního umělce Jana Hiebla. Celkovou opravou prošly varhany, zpovědnice a sakristie. Muselo se také vyřešit například nevhodné osvětlení.
„Jsem rád, že všichni naši zastupitelé zvedli ruku, aby se město na opravě kostela spolupodílelo. Je to jasný důkaz toho, že historické a kulturní dědictví mají v našem městě za své. Není to jen jezuitský kostel, ale i jezuitská kolej a byla to také oprava katakomb. Pěvně věřím, že spolupráce a sounáležitost v našem městě bude i nadále pokračovat,“ řekl při slavnostním otevření starosta Klatov Rudolf Salvetr.
Slavnostní bohoslužbu celebroval plzeňský biskup Tomáš Holub. Kázáním posloužil emeritní biskup František Radkovský, který krátce nastínil historii města i jezuitského kostela.
„V roce 1636 městská rada schválila a přijala první jezuity, mezi nimi byl i ctihodný Martin Středa. Následně se začalo rozvíjet to, co jezuité vždy uměli, což bylo školství a kultura. Byli zde celkem 137 let až do chvíle, kdy byl v roce 1773 jezuitský řád rozpuštěn. Nebýt snahy a vytrvalosti města, tak by nic z toho nebylo. Díky vám za to. Je to dílo, které svědčí o tom, jakou úroveň kulturní i duchovní město Klatovy má,“ uvedl Radkovský.
Barokní chrám byl postaven v 17. století a podíleli se na něm slavní barokní stavitelé Dominik Orsi, Carlo Lurago a Kilián Ignác Dienzenhofer. Pod kostelem byli pohřbíváni jezuité i měšťané. Dnes jsou tam přístupné katakomby s jejich mumiemi.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.