Barevná Plzeň vykvetla do krásy, jarní tulipány vystřídá na záhonech 6500 letniček

V sadovém okruhu okolo historického centra města je zhruba 528 metrů čtverečních záhonů a na nich se pravidelně každý rok střídají jarní cibuloviny a letničky. „Cibuloviny vysazujeme vždy na podzim. Loni to bylo dvanáct tisíc cibulek tulipánů, tři tisíce cibulek narcisů a více než čtyři tisíce cibulek řebčíků. Těch se vysazovaly dva druhy – královský a kostkovaný. Letos na jaře tulipány, narcisy a řebčíky vykvetly, avšak kvůli chladnému počasí se zpožděním,“ uvedl Pavel Šindelář (ODS), technický náměstek primátora města Plzně.

Cibuloviny se na konci jara každý rok vyměňují za letničky. „K odstranění odkvetlých jarních cibulovin a vysázení letniček dojde letos až na začátku června, v minulých letech to bývalo zhruba o jeden až dva týdny dříve, tedy ve druhé polovině května. Letos máme připraveno šest a půl tisíce letniček. Barevné kompozice i druhová skladba letničkových záhonů se každoročně mění,“ doplnil Pavel Šindelář.

„Letos záhony v Kopeckého sadech zazáří ve fialovomodré a růžovofialové barevné kombinaci. Úzké záhony mezi kopečky pod Velkým divadlem budou v pastelových barvách růžové, bílé, světle modré a fialové z rostlin s jemnou texturou. Záhony ve Smetanových sadech pak budou laděny do oranžové, bronzové a žluté,“ popsala Irena Tolarová, vedoucí oddělení koncepce zeleně Správy veřejného statku města Plzně (SVS MP).

Barevné kombinace a letničkové výsadby nejsou rozhodně dílem náhody, ale je za nimi přesné plánování. „Jsou navrženy druhově velmi rozmanité kombinace květin v mnoha kultivarech, okrasných travin i rostlin s okrasnými listy. Poměrně velké zastoupení mají různé druhy šalvějí, například šalvěj přeslenitá, šalvěj pomoučená či šalvěj zářivá. Dále pak vysadíme ostálky, lobelky či sluncovky,“ vyjmenovala Tolarová. Upozornila, že k méně obvyklým rostlinám, které letos ozdobí záhony v centru Plzně, patří bělotrn, což je okrasná rostlina připomínající bodlák, nebo divoký kmín či okrasné kopřivy s barevným olistěním.

Záhony vyžadují náročnou péči

Pravidelná zálivka záhonů i přilehlých trávníků je v sadovém okruhu zajištěna z vodovodního řadu, avšak část Kopeckého sadů je zavlažována vodou čerpanou z řeky Mže. V sadovém okruhu je také přibližně 2,5 tisíce metrů čtverečních trvalkových záhonů, keřové výsadby, živých plotů nebo popínavých rostlin – jako například loubí v Šafaříkových a Křižíkových sadech. V Mlýnské strouze jsou vysázeny vodní a bahenní rostliny.

Travnaté plochy v sadovém okruhu město udržuje jako pobytové trávníky. Slouží tedy k posezení, poležení, konají se na nich i kulturně společenské akce. V sezoně se sečou jedenkrát týdně. Kromě toho se dvakrát ročně provádí vertikutace, tedy prořezání a provzdušnění travního drnu. To podporuje odnožování travin a udržuje hustý a souvislý porost. Takový trávník je pak schopen odolat i intenzivní zátěži jakou představují právě některé hromadné akce.

Kromě sadového okruhu pečuje správa veřejného statku také o velké parky, jako jsou Borský a Lochotínský, o park Homolka, park U Košuteckého jezírka nebo o parkové náměstí Mikulášské či hřbitovy Mikulášský a U Všech svatých. I v těchto parcích se údržba provádí pravidelně a systematicky. Seč trávníků v nich však není tak častá, jako v sadovém okruhu v centru města. V Lochotínském a v Borském parku je část travnatých ploch ponechává pro květnatou louku.

V centru Plzně aktuálně vznikl i nový prostor se zelení, záhony a nově vysázenými stromy. Je u hlavního nádraží a odděluje rušnou křižovatku ulic Sirková a Šumavská od prostoru, který má být novou a příjemnou vstupní branou do Plzně. „U nádraží se z modulů vybudovalo nové Turistické informační centrum s vyhlídkovou věží a také stánky s občerstvením. Je mezi nimi pobytové schodiště a terasa. Toto pobytové schodiště budou zdobit záhony trvalek. Na ně naváže travnatá plocha s nově vysázenými stromy a velkými keři. Část trávníku bude udržována jako květnatá louka," dodala Hana Josefová z tiskového oddělení magistrátu.