Ve věku 87 let zemřel uznávaný archeolog Evžen Neustupný. Působil na Akademii věd ČR. V roce 1998 založil katedru archeologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a stál pak také v jejím čele. Neustupný v roce 2014 převzal cenu Nadačního fondu Neuron za svůj přínos k tomu, že se česká archeologie stala moderním oborem mezinárodního dosahu.
Archeolog Evžen Neustupný se ve vědecké práci soustředil na spolupráci s přírodovědou, využití matematiky, včetně programování složitých algoritmů, ekonomické teorie v archeologii a roli pravěké symboliky. Proslavil se také teorií o souvislostech mezi člověkem a artefakty. Pomocí nich se snažil objasnit vývoj lidské civilizace
V roce 1933 se Evžen Neustupný narodil do rodiny archeologa Jiřího Neustupného. Vystudoval prehistorii a egyptologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Velkou část své profesní kariéry spojil s Archeologickým ústavem Československé akademie věd, později Akademie věd ČR. V letech 1990-1993 Archeologický ústav vedl. Působil také na Masarykově univerzitě v Brně.
"Evžen Neustupný na Západočeské univerzitě v Plzni nejen založil a vyprofiloval katedru archeologie, ale podílel se i na vzniku samotné Fakulty filozofické, původně Fakulty humanitních studií, které vtiskl svoji vizi," napsal děkan fakulty David Šanc. "Výrazně tak napomohl tomu, že se na Západočeské univerzitě etablovaly humanitní a společenské vědy. Pan profesor byl všeobecně vážená osobnost, a to jednak kvůli své odborné erudici, ale také pro svůj specifický humor a životní nadhled," dodal děkan.
Archeolog Martin Kuna řekl, že Neustupný patřil k nejdůležitějším osobnostem tuzemské poválečné i polistopadové archelogie a byl i mezinárodně uznávaným odborníkem. "V 60. letech, kdy ve Spojených státech vznikala takzvaná nová archeologie, která znamenala nový přístup k oboru, na podobné myšlenky přišel sám, relativně tedy v ústraní, za železnou oponou v Československu," uvedl Kuna.
Archeolog zároveň připomněl, že kariéru Neustupnému zkomplikovalo jak to, že po srpnu 1968 nemohl cestovat, tak i to, že mu nebylo dovoleno učit na vysokých školách. To podle Kuny poněkud "zpomalilo" šíření jeho myšlenek a lepší podmínky pro něj znovu nastaly až v 90. letech.
"Jeho vliv, jak pro archeologii v 60. až 80. letech, tak ale i pro tu polistopadovou byl naprosto zásadní. Řekl bych, že ten vliv a dopad si ještě teprve budeme uvědomovat. Že to vlastně není něco, co skončilo," konstatoval archeolog.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
