Jít za minulého režimu s davem a nedělat problémy, bylo pohodlné a přinášelo to řadu výhod. Děti mohly studovat, rodiče zase vycestovat na dovolenou do zahraničí. Jenže i za toto pohodlí se platilo, mlčením. Kdo veřejně projevil svůj názor, který se s komunistickým přesvědčením neztotožňoval, byl potrestán. Už počtvrté Plzeňský kraj ocenil ty odvážné, kteří se nebáli vystoupit z řady.
„Postavit se většinovému přesvědčení, vystoupit v době, kdy je prezentování vlastního názoru trestané a bojovat za správnou věc, to je statečnost. Občanská statečnost, která ale až s odstupem času nabývá vyšších hodnot a úcty,“ uvedla při online přenosu hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS).
„Bez nich bychom se návratu svobody v naší zemi nedočkali. Poděkování formou plakety Jana Palacha a uznání jejich statečnosti je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat", dodal náměstek Josef Bernard (STAN).
Miroslav Froyda (87) spolu s kamarádem utekl do Rakouska, poté spolu chtěli vstoupit do americké armády. V srpnu 1954 byli vyslání americkou armádou zpět do ČSSR, aby zde vybudovali zpravodajskou skupinu. Při přechodu hranice však byli zadrženi. Froyda si vyslechl trest 15 let vězení, odpykal si 11 let. Po propuštěn měl problém sehnat zaměstnání, nakonec nastoupil do Západočeských energetických závodů jako závozník, zde zůstal až do důchodu. V roce 2013 byl Miroslavu Froydovi Ministerstvem obrany ČR přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunismu a válečného veterána.
Mojmír Fencl (90), absolvoval zemědělskou školu v Kralovicích, nesouhlasil ale se vstupem do zemědělského družstva ani do KSČ. Spolupracoval hospodářem Václavem Kožíškem, který odmítal kolektivizaci Jarova a okolí. V roce 1951 měl možnost opustit republiku, tento nabízený útěk byla však léčka agentů StB, za což byl poslán do vězení. O dva roky později byl propuštěn na amnestii. V roce 1968 se zapojil k hnutí K231, které sdružovalo politické vězně.
Georg Kebrle (82) nemohl kvůli otci studovat, proto se vyučil elektrozámečníkem ve Škodovce. V roce 1963 byl trestně stíhán pro pobuřování, protože nesouhlasil s komunistickým režimem. V období V období Pražského jara se angažoval proti vstupu vojsk, po okupaci v srpnu 1968 emigroval bez ženy a syna do SRN. V roce 1973 využil amnestie a vrátil se za rodinou. O rok později ho za rozšiřování západní propagandy propustili z Tesly Nýřany, rok pak pracoval v uranovém dole. V roce 1979 si s manželkou na popud StB podal žádost o vystěhování z republiky, rodina nakonec uspěla na rakouském konzulátu. V roce 1981 se stal členem exilové sociální demokracie, po roce 1989 stál u její obnovy ve své vlasti.
Věra Tydlitátová (61) kvůli angažovanosti otce ji nepřijali na studia. Dva roky pracovala jako dělnice v papírně. Postupně začala být aktivní v disentu. Opisovala a šířila různé texty včetně Charty 77, kterou počátkem roku 1977 přivezla do Plzně k dalšímu šíření a v roce 1989 ji podepsala. Navštěvovala přednášky tzv. bytové univerzity. Dvakrát byla na výslechu StB. Provdala se za evangelického faráře Jana Tydlitáta, s nímž organizovali různá setkání, přednášky a další akce, které se tehdejšímu režimu nelíbily. Je jednou z hlavních iniciátorek založení Občanského fóra v Plzni. Po revoluci se věnovala studiu filozofie, religio religionistiky a teologie.
Ladislav Vyskočil (62) se vždy zajímal o politiku a alternativní hudbu. V roce 1976 šířil rozsudku hudební skupiny Plastic People a Chartu 77. Časem začal vydávat samizdatové knihy a časopisy, i proto se dostal do hledáčku StB, která své výslechy neustále stupňovala. Podepsal a šířil petici Několik vět. Scházel se s chartisty a lidmi z undergroundu, účastnil se bytových seminářů a přednášek v Plzni, byl členem Jazzové sekce. Ke konci 80. let spolupořádal několik koncertů zakázaných kapel v plzeňské Svornosti. Ladislav Vyskočil také spoluzakládal Občanské fórum v Plzni a zajišťoval ozvučení náměstí Republiky v Plzni na mítincích na konci roku po 17. listopadu 1989.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
