Pandemie koronaviru zvedla v Česku vlnu solidarity. Jak ukázal průzkum banky ING, ovlivnila dobročinnost více než třetinu (35 procent) dotázaných. Desetina Čechů začala například pomáhat lidem ve svém okolí, třeba s nákupem, venčením psa nebo odvozem. Dvě procenta lidí začala nyní přispívat potřebným, v souvislosti s pandemií. Listopadového průzkumu se zúčastnilo 1000 respondentů.
Snahu Čechů pomoci dokládá i to, že jen 17 procent dotázaných uvedlo, že nijak nepomáhají. Průzkum ukázal, že se lidé zajímají o své okolí a snaží se najít cestu, jak být užiteční, ať už poskytli konkrétní materiální pomoc například škole či nemocnici (tři procenta), nebo začali finančně podporovat konkrétního člověka (čtyři procenta). Řada lidí šije roušky a daruje je potřebným, podle průzkumu to bylo sedm procent dotázaných.
"Pandemie, zejména v té první vlně, ukázala, že jsme jako společnost soudržní a ochotní pomoci. Současná situace, která některé lidi omezila, jim zároveň dala nový impuls vyzkoušet si něco jiného. A tak někteří z nich působí jako dobrovolníci nebo pomocné síly v oblastech, kde je jich zapotřebí. U některých lidí se objevuje jako součást reakce na aktuální situaci žal a smutek. Dobročinnost je skvělý způsob, jak z bezmoci udělat moc a díky tomu alespoň částečně převzít kontrolu nad životem, který nyní vypadá, že nemá žádná pravidla a není v našich rukách," uvedla psycholožka Martina Viewegová.
Bez ohledu na pandemii přispívají na nějakou charitu dvě třetiny obyvatel ČR. Pravidelně konkrétní organizaci přispívá 13 procent Čechů. Nejčastěji (52 procent) ale projevují štědrost náhodně, když je někdo osloví nebo je zaujme nějaký projekt. Necelá čtvrtina dotázaných tvrdí, že sice nikomu peníze nedávají, ale snaží se pomáhat jinak.
Za nejprospěšnější pomoc lidé považují podle průzkumu fyzické dobrovolnictví, tedy osobní zapojení do pomoci druhým. Odpověděla tak více než třetina dotázaných a shodují se na tom muži i ženy. Mezi další prospěšné způsoby pomoci patří peněžní dary a odborné dobrovolnictví, tedy předávání znalostí potřebným nebo bezplatné poskytnutí služby.
Zde se už ale pohled mužů a žen liší. Zatímco muži považují právě odborné dobrovolnictví za druhé nejprospěšnější, u žen skončilo až na posledním místě. Ženy považují za prospěšnější peněžní či věcné dary, které skočily u mužů na posledním místě, uvedla mluvčí banky ING ČR Karolína Kříženecká.
Češi jsou poměrně štědří, pokud jde o darování svých osobních věcí. Tři čtvrtiny dotázaných darují své nepotřebné věci na charitu nebo nějaké konkrétní osobě. V případě žen je to 84 procent, u mužů dvě třetiny.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
