Na vlastní kůži: Zlatou stezkou po Čechách. Více než sto kilometrů v nohách a krásná příroda jako bonus

Můj „výlet“ začal v devět hodin ráno v jihočeském Vimperku. Skupina, ke které se přidávám, už má za sebou prvních 18 kilometrů. Všichni se stále usmívají a je vidět nadšení do další túry.

Začínáme prohlídkou Kašperku. Nejvýše položeného hradu v Čechách. Celou prohlídku bohužel zastínily ovečky, které pobíhají kolem vstupní brány. Z dětských let už většina z nás odrostla, a tak nás zabaví rádoby békání směrem ke zvířatům, která nám (alespoň si to myslíme) zpátky odpovídají.

Po prohlídce nás čekal oběd. Před hlavní cestou se totiž musíme posilnit. Zastavili jsme se v Kašperských horách v Parkhotelu Tosch. Před hostinou nám ještě ukázali jejich Šumavské lázně. Celkem provokace, když víte, že před sebou máte (nakonec) 21 kilometrů.

S nacpaným břichem a plní motivace se vydáváme na cestu. Auto nás vysadí ve Žlíbku, kde začíná náš výlet. Vydáváme se po cestě Královský kamen, kterou nás (díky bohu) vede průvodce. Proč díky bohu? I když je cesta dobře značená, můj orientační smysl je tak špatný, že bych se ztratila za první zatáčkou. Ukazuje nám stavby, vojenské bunkry, pomníky, ke všemu má příběh, příhodu nebo vtipnou poznámku.

Autor: Josef Hruška

Asi největším překvapením pro mě byla prohlídka Státního zámku Vimperk. Místní kastelán vám totiž historii zámku a plány, které s ním mají, popíše takovým způsobem, že máte chuť nasadit si montérky a rukavice a pomoct s rekonstrukcí, která tam právě probíhá, a kterou můžete sledovat na jejich Facebooku. Pokud jste ještě zámek neviděli, tak si jeho návštěvu rozhodně na rok 2021, kdy bude rekonstrukce hotová, naplánujte.

Úsek, který jsem na Zlaté stezce absolvovala, není nejjednodušší. V podstatě jdete buď z kopce nebo do kopce. V parném počasí jsem (a nejen já) ocenila, že jdeme téměř pořád lesem. Každý výstup vás ale odmění něčím zajímavým, ať už je to nádherná chalupa jako z pohádky, nebo výhled na okolí.

Autor: Michala Rusaňuková

Při cestě jsem si vzpomněla na jeden nedávný výrok nejznámější české recidivistky, která pochází shodou okolností z Budějc. Řekla, že vězení člověk prvních pět let nenávidí, dalších pět let mu vzdorujete, ale pak už ho milujete. Možná vám teď přijde, že jsem se zbláznila, jenže s tou pěší turistikou je to taky tak. Prvních pět kilometrů ji nenávidíte, dalších pět kilometrů jí vzdorujete, ale poslední kilometry? Naprostá láska!

Můj výlet bohužel po jednadvaceti kilometrech končí. Trasa Zlaté stezky je ale mnohem delší (celkem 631 kilometrů značených tras v jižních Čechách a Plzeňském kraji) a nabízí opravdové skvosty české přírody. Podrobnější info a trasy, na které se můžete vydat, najdete na webových stránkách Zlaté stezky. Pokud ještě nemáte plány na léto, nasaďte boty do terénu, batohy na záda a zkuste si (stejně jako já) ochutnat kouzlo pěší turistiky.