Dnes, 13:02
Ostrou kritiku desítek obcí a měst sdružených v Platformě proti hlubinnému jadernému úložišti vyvolalo rozhodnutí ministerstva životního prostředí. Dosud platná koncepce počítala se zprovozněním úložiště do roku 2065. Nový návrh však tento termín výrazně zkracuje. K výběru finální lokality má dojít do roku 2030 a ke zprovoznění úložiště do roku 2050.
Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ nebude dále posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Protože realizace koncepce může mít významné vlivy na životní prostředí i životy lidí, hodnotí Platforma proti hlubinnému úložišti tento krok ministerstva jako účelový a v rozporu s evropskou směrnicí i Aarhuskou úmluvou.
„Zvážíme proto podání stížnosti pro porušení směrnice i úmluvy. Ministerstvo svým postupem odmítlo požadavky a výhrady 26 obcí, 12 spolků a 55 občanů, kteří se k posuzování na výzvu úřadu vyjádřili v dubnu v rámci tzv. zjišťovacího řízení SEA (Strategického posuzování vlivů na životní prostředí),“ říká Michael Forman, aktuální mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice, které se nachází nedaleko od zvažované lokality Březový potok.
Ministerstvo podle členů platformy tvrdí, že koncepce nebude mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. „Ve skutečnosti výrazné urychlení plánovaného harmonogramu přípravy hlubinného úložiště na polovinu oslabuje možnost dostatečně prozkoumat a zhodnotit geologické prostředí, které tvoří rozhodující bezpečnostní bariéru, a tím zvyšuje pravděpodobnost i závažnost potenciálních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel dotčených obcí,“ uvedl Forman.
Podstatné navýšení množství vysoce aktivního odpadu v důsledku jaderného programu české vlády podle platformy zároveň zvyšuje riziko, že v Česku budou muset nakonec vzniknout až dvě hlubinná úložiště se všemi odpovídajícími dopady. Návrh koncepce navýšil oproti té stávající o polovinu množství vysoce radioaktivního vyhořelého jaderného paliva z devíti tisíc tun na 14,5 tisíce tun. Oznámený delší provoz Dukovan na celkových 80 let však znamená ještě větší množství vysoce i méně radioaktivních odpadů. Státní úřady již dříve odmítly vyřadit z plánu vznik tzv. záložní varianty hlubinného úložiště s odůvodněním, že by mohla vzniknout úložiště dvě.
Ministerstvo ke koncepci uvádí, že dokument nemá jasně vymezenou analytickou, strategickou a implementační část. „Převážná část textu jednotlivých kapitol má popisný charakter. To vnímáme rovněž kriticky, protože předkladatelé nevyhodnocují přínosy a dopady jiných variant, které lze pro řešení problému vyhořelého jaderného paliva zvažovat, než je výstavba hlubinného úložiště. To mělo plné hodnocení napravit,“ konstatoval Forman.
„Jsme hluboce znepokojeni způsobem, jakým stát pokračuje v řešení problematiky nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Za nepřijatelné považujeme rozhodnutí, že aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem nebude posuzována v procesu SEA, přestože došlo ke změně Státní energetické koncepce ve věci rozšíření jaderné energetiky a navýšení předpokládaného množství vyhořelého jaderného paliva. Tyto změny spolu se značným zdržením při průzkumných pracích nepochybně ovlivní harmonogram výběru lokality i výstavby hlubinného úložiště,“ dodal Michael Forman.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?