Jedinečný klenot lidové architektury ožije masopustní veselicí, loni trhli rekord

„Průvod bude stejně jako loni doprovázet lidový Soubor písní a tanců JISKRA, návštěvníci se mohou těšit i na děti z Jiskřičky a folklórní soubor JISKRA 58. Živo bude i na statku, kde zahraje ŠVEJK-BAND, a protože k masopustu patří zabijačkové dobroty, chybět nebude ani komentovaná ukázka porcování prasete,“ láká na akci starostka prvního plzeňského obvodu Ivana Bubeníčková.

Akce je na programu v neděli 15. února. Maškary se budou od 9:30 hodin shromažďovat před hasičárnou v horní části návsi, odkud poté vyjdou tak, aby v 10 hodin došly na statek U Matoušů. Tam budou podle zvyklostí žádat starostku o svolení k masopustní veselici. Po jeho udělení se vydají na obchůzku statků na zdejší návsi.

Slavný a velmi cenný statek U Matoušů se stal součástí Národního muzea v přírodě

Sobota, 24. ledna 2026, 11:30ZprávyKulturaSpolečnost

Nesmírně cenný selský statek U Matoušů v Plzni-Bolevci je od letošního roku součástí Národního muzea v přírodě se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Jedná se o pátý subjekt, který spadá pod tuto příspěvkovou organizaci Ministerstva kultury...

Letošní masopust vyvrcholí stejně jako v uplynulých letech pohřbem obtloustlého zhýralce Bakuse, a to zhruba v 15 hodin přímo na statku. Návštěvníci se i tentokrát mohou těšit na dvě veřejná zastavení průvodu, a to kolem 10:30 hodin ve spodní části návsi, a druhé zhruba v poledne před hasičárnou v horní části návsi. Akce skončí v 16 hodin.

Nejbláznivější den v roce

Masopust má v Bolevci svou tradici, která se odtamtud vytratila v první polovině minulého století, avšak v roce 2022 se ji podařilo obnovit. Akce se od té doby těší velké oblibě a do průvodu, v němž nechybí kecal, ženich a nevěsta, smrtka, kat, soudce či kominík, se každoročně zapojují desítky masek. „Loni jich bylo přes devadesát, což bylo zatím nejvíce. Uvidíme, kolik maškar se sejde tentokrát,“ řekla starostka. Průvod navštíví až deset stavení na Bolevecké návsi, a to díky vstřícnosti zdejších obyvatel.

A co říká o masopustu bolevecká kronika? Tradiční průvod maškar je v ní naposledy zmíněn před druhou světovou válkou, najdeme také záznamy o tanečních zábavách konaných před Popeleční středou. „Masopust jako takový je období, které začíná už po Třech králích, jeho konec je ale pohyblivý, uzavírá se totiž ve vztahu k Velikonocům, konkrétně k Popeleční středě, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Dříve bývalo zvykem, že lidé před tímto půstem pořádali zábavy a zabijačky a hodovali,“ popisuje správkyně statku U Matoušů Mirka Kubatová Pitrová. Masopust následně vyvrcholil bujarou oslavou s průvodem masek, o čemž se bolevecká kronika zmiňuje jako o tzv. bláznových dnech.

Ty podle historických pramenů začínaly v neděli před Popeleční středou, nazdobil se hospodský sál, vyhrávalo se a po vsi chodil průvod maškar. Lidé se radovali až do úterý. Úderem půlnoci zábava skončila a Popeleční středou se vstoupilo do období půstu.