Slavný a velmi cenný statek U Matoušů se stal součástí Národního muzea v přírodě

„Svým zaměřením, činností a posláním zapadá tento statek, jenž je součástí historické návsi uprostřed největšího plzeňského sídliště, do činnosti Národního muzea v přírodě a jeho jednotlivých subjektů. Pro samotné návštěvníky z této skutečnosti nevyplývají žádné změny. Akce, otevírací doba i ceny vstupného zůstávají pro letošní rok beze změny,“ uvedl generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Kromě statku U Matoušů patří do stejné struktury také Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Hanácké muzeum v přírodě v Příkazech na Olomoucku, Muzeum v přírodě Vysočina v Hlinsku na Chrudimsku a Muzeum v přírodě Zubrnice na Ústecku.

Historie statku U Matoušů v Plzni-Bolevci sahá až do středověku. Mimořádně hodnotný selský dvůr se nachází v jihovýchodní části bolevecké návsi a je nedílnou součástí historického jádra bývalé vsi, která byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou. Jde o unikátně dochovanou lokalitu, která si zachovala osobitý charakter tradiční venkovské zástavby, přestože ji v 70. a 80. letech 20. století ze tří stran obklopila panelová výstavba.

Areál památky tvoří rozlehlé obytné stavení, chlévy a stáje přiléhající k jihozápadní straně dvora, zděný patrový špýchar na východní straně a mohutná stodola situovaná na jihu. Dochované stavby jsou převážně klasicistního původu. Veřejnosti je statek přístupný od roku 2021, kdy skončila rozsáhlá rekonstrukce za zhruba 40 milionů korun.

Podle údajů Národního památkového ústavu navštívilo statek loni 3121 platících návštěvníků. Největší zájem je o pravidelné akce, které kopírují hospodářský a liturgický rok na vsi. „Na dalších akcích, jako je například masopust nebo folklorní festival, jsme loni podle kvalifikovaných odhadů zaznamenali návštěvnost dalších přibližně 16 tisíc lidí,“ uvedla vedoucí památky Miroslava Kubatová Pitrová.

Letos se statek otevře při první akci 15. února, kdy se na návsi a v muzeu uskuteční masopust organizovaný prvním městským obvodem a místními spolky. „Muzeum je spoluorganizátorem. I to vypovídá o velmi úzké spolupráci s místní komunitou,“ doplnila Kubatová Pitrová.

Hrdinský čin obyvatelky slavného statku

Statek se těsně před koncem druhé světové války proslavil také hrdinským činem jedné ze svých posledních obyvatelek. Dne 4. května 1945 vyvěsila Barbora Raisová na mohutnou lípu před statkem československou vlajku, a to den před vypuknutím povstání. Přibližně dvousetletá lípa, na níž tehdy vlajka zavlála, padla při vichřici v roce 1960. V roce 2023 byl na jejím místě vysazen nový strom.

Statek U Matoušů patřil rodině Raisových, během války jej však obsadili Němci. Sídlila zde motorizovaná jednotka, která z tohoto místa rozvážela poštu svým vojenským jednotkám v Plzni a okolí. Barbora Raisová se 4. května 1945 z vysílání zahraničního rozhlasu dozvěděla, že se od západu blíží američtí vojáci a postupují směrem k Plzni.

Němci se v té době již balili a chystali se k odchodu. Paní Raisová přesvědčila místního kováře Martina Peška, aby jí pomohl vyvěsit československou vlajku na lípu před stavením. Vlajka zde visela několik hodin, než si jí při odchodu všimli němečtí vojáci a sestřelili ji. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Barbora Raisová tehdy projevila mimořádnou odvahu.

Osud k ní však nebyl příliš přívětivý. Po válce zůstala na statku, kam se k ní přistěhovala její sestra Marie Škrábková. V roce 1952 statek zabralo JZD a Barbora Raisová, která se živila mimo jiné překládáním dopisů z angličtiny, byla odsouzena za velezradu. Hrozilo jí doživotí, soud jí nakonec vyměřil trest 18 let vězení. Později jí byl trest zmírněn a v roce 1956 byla propuštěna.

Marie Škrábková zemřela v roce 1972 a na statek se o rok později nastěhoval její syn Karel, který zde žil samotářským způsobem až do roku 2002. Barbora Raisová, místními zvaná Bábinka, zemřela v roce 1978 ve věku 79 let.