Smutná zpráva dorazila z amerického San Antonia v Texasu. Ve věku 95 let zemřel Charles H. Noble Jr., syn osvoboditele Plzně, plukovníka Charlese H. Noblea. Noble Jr. sloužil v armádě stejně jako jeho otec. A byl také pravidelným účastníkem plzeňských Slavností svobody. Patřil mezi nejznámější a nejvzácnější hosty. Ve své vojenské uniformě s bílou čepicí byl nepřehlédnutelný, když jel s ostatními veterány v konvoji historické techniky ulicemi Plzně.
Charles Henry Noble zemřel už v roce 1979 v Texasu. Do města, které osvobodil v květnu 1945, bohužel už nikdy nepřijel. Přítomnosti jeho syna si ovšem lidé v Plzni během Slavností svobody velmi považovali.
Vojenská kariéra Charlese H. Noblea staršího dosáhla vrcholu, když se stal velícím důstojníkem bojového uskupení B ze svazku 16. obrněné divize, která jako součást 3. armády USA pod velením generála George Pattona v květnu 1945 razila spojeneckým jednotkám cestu do Československa. Bojové uskupení B, vedené průzkumným jízdním oddílem a bojovým ženijním oddílem a následované tanky a pěchotou s dělostřelectvem v týlu, stanulo v čele postupu na Plzeň a rozsáhlý areál zbrojovky Škoda.
„Mým rozkazem bylo ovládnout a držet vyvýšený terén na západ od města Plzně, což znamenalo zastavit západně od Plzně, avšak vědomí, že ostatní bojová uskupení budou brzy u nás, mi dodalo sebedůvěru. Proto jsem rozhodl v postupu pokračovat a pokusit se zmocnit města, které mohlo sloužit jako opěrný bod proti obrněným a pěchotním silám nepřítele,” vzpomínal na akci Charles Henry Noble. Odpor byl kupodivu malý, až na prudkou palbu odstřelovačů, kterou se podařilo konečně umlčet předtím, než bylo město znovu převzato z rukou Němců. Jásající Plzeňané bojové uskupení B nadšeně vítali.
Za velení osvoboditelské jednotce byl plukovník Noble vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Řádem Bílého lva a spolu s československým prezidentem Edvardem Benešem a generálmajorem Ernestem N. Harmonem byl jednou ze tří osobností, jimž město Plzeň udělilo čestné občanství. Do výslužby odešel na vlastní žádost v roce 1949.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.