Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
„Cílem je zachovat původní odrůdy jablek, hrušek a třešní, pocházejících ze zahrad zaniklých obcí," uvedl David Novotný. Díky spolupráci VLS se spolkem Vojenské historické sdružení Brdy VHSB byly podle něj koncem února ve vybraných lokalitách odebrány rouby z dosud vitálních ovocných stromů, které byly zároveň prořezány a ošetřeny. Poté, co štěpy začnou pouštět mízu, tak se roubují na podnože, tedy na nové menší stromy, které vysázely VLS s dobrovolníky už předloni.
„Roubování jsme provedli v našich sadech na lesní louce U Studánky pod Přední Záběhlou, kam se dříve vyváželo bahno z rybníků. Na ně navazují aleje, kde byly letos poprvé roubované třešně a švestky," řekl ředitel. Pokud se vše bude dařit, za pár let budou moci návštěvníci CHKO Brdy ochutnat stejné ovoce, které zrálo na zahradách vysídlených domů.
O stromy se po dlouhá desetiletí nikdo nestaral, jsou obrostlé lišejníky, polámané i rozvalené. Třeba poslední tři dosud rodící jabloně na okraji bývalé obce Kolvín, které patřily k chalupě 66, jsou sto let staré. Podle Novotného se podařilo dohledat, že v chalupě žil lesní dělník Václav Čmolík. V dokladech z roku 1952 pro vysídlovací komisi je uvedeno, že tam tehdy rostlo devět jabloní starých 35 let.
Z obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá obyvatele nejprve vyhnala za okupace německá armáda a pak v 50. letech komunistický režim. Jejich domy, kostely a školy byly srovnány se zemí, zůstaly jen místopisné názvy. A také některé ovocné stromy, které rostly v zahradách a z nichž teď VLS odebírají štěpy.
Druhý největší státní lesnický podnik v ČR předloni oznámil, že bude ve vybraných lokalitách Brd znovu sázet větší počty méně obvyklých dřevin, které zvyšují pestrost krajiny a lesa. „Akce bude pokračovat v dalších letech. Plánujeme ty odrůdy opravdu zachovat. Jsou ale jen z vesnic na plzeňské straně Brd," řekl Novotný. Na středočeské straně je nemá VLS tolik zmapované a navíc tam rostou trpčí odrůdy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
