Čt 3. 9. 2026Bronislav
Z kraje

Hrozí nebezpečí těžby zlata na Šumavě v Kašperských Horách. Proti se postavili zastupitelé Plzeňského kraje

ČČTK / Richard Beneš3 minuty čtení7. 2. 2024, 8:40
Ve Štole Naděje u Kašperských Hor se 80. letech minulého století prováděl průzkum zlatých ložisek. Těžbu nakonec zhatila ochrana životního prostředí
Ve Štole Naděje u Kašperských Hor se 80. letech minulého století prováděl průzkum zlatých ložisek. Těžbu nakonec zhatila ochrana životního prostředí · Foto: Vladimír Slavik, wikimedia.org

Proti průzkumu možné těžby zlata a wolframu v Kašperských Horách na Klatovsku se postavili zastupitelé Plzeňského kraje. Ložiska chtějí podle obcí prověřit tři firmy, které požádaly ministerstvo životního prostředí (MŽP) o stanovení průzkumných území. Vedení města Kašperské Hory, jehož zastupitelstvo loni 14. prosince průzkum území odmítlo, požádalo kraj o podporu. Kraj, město, jeho obyvatelé i šumavský národní park jsou zásadně proti průzkumu a těžbě.

Na MŽP byly podány čtyři žádosti o povolení průzkumu a čeká se na jeho verdikt. "Teď probíhají dvě řízení ve věci stanovení průzkumných území. Jedno pro území jižně od města, kde žádají společnosti GEOMIN s.r.o., Západočeská geologická s.r.o. a státní podnik Diamo. Druhé řízení běží pro jednu žádost Západočeské geologické severně od Kašperských Hor, kde je účastníkem i obec Nezdice, která je také jednoznačně proti," řekl na zastupitelstvu kraje jeho člen Pavel Javorský (ANO) z nedaleké Sušice. Potvrdil to také starosta Kašperských Hor Jan Voldřich Kašperky pro Život). Do Nezdic zasahuje území Ždánov, kde mají Kašperské Hory prameniště pitné vody.

"Téma možného obnovení průzkumů a těžby zlata momentálně rezonuje Šumavou," řekl Javorský. MŽP vyzvalo koncem loňského roku Kašperské Hory, aby se k možnému průzkumu vyjádřily. "Město Kašperské Hory jako účastník řízení vyjádřilo jasný, jednoznačný a jednohlasný nesouhlas s tímto záměrem. Zcela záporně se k žádostem staví také Správa Národního parku Šumava," uvedl starosta Jan Voldřich. Veškerá území kromě Ždánova leží podle něj v Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Zastupitelé města trvají na svém usnesení z 26. února 2015, podle něhož mají činit veškeré kroky proti stanovení průzkumného území pro vyhledávání vyhrazených nerostů, z nichž je možno získávat kovy, jako je zlato, wolfram a další, a také proti jejich těžbě.

"Plán těžebních společností byl probírán na schůzce se starosty Šumavy. Plzeňský kraj jim nabídl veškerou součinnost při zpracovávání námitek ke stanovisku ministerstva životního prostředí," řekl náměstek hejtmana a poslanec Josef Bernard (STAN). Slíbil, že o tom bude jednat také s ministrem životního prostředí. "Ale teď je nejdůležitější vypracovat skutečně robustní stanoviska těch jednotlivých obcí, protože teď je na tahu obec versus ministerstvo životního prostředí," řekl zastupitelům. Dodal, že kraj se dlouhodobě staví proti průzkumu i těžbě a navazuje na předchozí usnesení vedení kraje a zastupitelstev, která vždy s těmito záměry nesouhlasila.

Území v okolí Kašperských Hor a Nezdic je poddolované už od středověku. Průzkumné práce tam v letech 1982 až 1992 prováděla Geoindustria a od 1994 do 1996 TVX Bohemia důlní, za níž stáli kanadští těžaři. Později o průzkum usilovaly české firmy Potamon GTS a.s. a Gabreta Gold s.r.o., tehdejší starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová v roce 2014 řekla, že za nimi také stály zahraniční firmy. MŽP jejich žádosti o průzkum ložisek zlata a wolframu zamítlo. Proti průzkumu a těžbě vystupuje 30 let občanské sdružení Šumava nad zlato.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Strážníci našli pohozenou kamennou desku. Internet řeší, odkud pocházíZprávy

Strážníci našli pohozenou kamennou desku. Internet řeší, odkud pochází

Neobvyklý případ rozplétali plzeňští strážníci. Vyjížděli ke garážím u nemocnice na Borech, kde se válela masivní kamenná deska. Její fotografii zveřejnili na sociálních sítích s popiskem, že není jisté, odkud pochází. Lidé začali hned spekulovat. Na desce je totiž jasně čitelný nápis „Wilsonův most“, což je nejmladší kamenný most v Česku.

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětíDoprava

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětí

Děti se vrací po prázdninách zpět do školních lavic. Podle analýzy BESIP eviduje Policie ČR od ledna 2023 do června 2026 celkem 1 748 nehod cyklistů mladších 14 let, dvě skončily úmrtím dítěte. Téměř polovina zraněných dětí (45,3 %) neměla přilbu. Tým silniční bezpečnosti proto před návratem do škol připomíná zásady bezpečné cesty na kole.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook