Před 15 lety šokovala Entropa nejprve Brusel a pak i celou Evropu. Kontroverzní dílo výtvarníka Davida Černého se stalo symbolem českého předsednictví Radě EU. Obří, osmitunová plastika s pohyblivými částmi, ozdobila 12. ledna 2009 budovu Rady Evropy v Bruselu a okamžitě způsobila poprask i mezinárodní skandál. Představitelům některých členských států EU se totiž nelíbilo ztvárnění jejich země a česká strana se musela omlouvat. Od roku 2010 je Entropa k vidění v plzeňské Techmanii.
Šestnáct metrů vysoká interaktivní Entropa svébytným způsobem ztvárňuje stereotypní vnímání 27 z 28 současných států EU. Vlastně se jedná o karikatury jednotlivých zemí. Německo pokryté dálnicemi, Rakousko jako jaderná elektrárna, Polsko jako bramborové pole, které dobývají kněží zvedající duhovou vlajku hnutí za práva homosexuálů. Mapa Bulharska se zase změnila v turecký záchod a obrysy Slovenska měly podobu uherského salámu staženého páskou s maďarskou trikolórou.
Například Belgie je prezentována jako napůl plná a napůl snědená krabice pralinek a mapu Francie zdobí nápis stávka. Itálie je zobrazena jako fotbalové hřiště s několika hráči, z nichž každý drží fotbalový míč. Budí dojem, jako by s míčem masturbovali. Nizozemsko zmizelo pod vodou, vyčnívá z něj pouze několik minaretů. Autor Černý samozřejmě nešetřil ani Česko. To v Entropě představuje LED displej ve zlatém rámu, na kterém jsou promítány kontroverzní výroky prezidenta Václava Klause. „Je to NÁŠ prezident, zvolili jsme si ho, tak ho se slastí v duši ukažme světu. Je to kabrňák, nejen lyžař!“
Jak vlastně bude Entropa vypadat, netušili až do poslední chvíle ani přítomní představitelé České republiky, kteří české předsednictví v Radě EU připravovali a dílo zajišťující výzdobu budovy si u Černého objednali. Samotné slavnostní odhalení plastiky pak způsobilo poprask a mezinárodní skandál. Nejhlasitěji protestovali Bulhaři, které urazilo ztvárnění jejich země, jež symbolizovala turecká latrína. Hodně naštvaní byli i Slováci. Další země ale předvedly větší dávku smyslu pro humor a nadhled. Čeští diplomaté se omlouvali na všechny strany.
Omluvu zaslal svému bulharskému protějšku i prezident Václav Klaus. „Tuto plastiku v žádném případě nepovažuji za vtipnou ani za povedenou. Její jedinou ambicí je šokovat a mystifikovat. Plně sdílím rozhořčení bulharských představitelů a mnohých občanů, kteří proti tomuto »uměleckému dílu« protestují."
Uraženým se omluvil i David Černý a nakonec vrátil honorář, který za Entropu získal. Nedodržel dohodu s českou vládou, na základě které mělo na projektu spolupracovat celkem 27 výtvarníků ze všech členských zemí Unie. Čtyři dny po odhalení díla byla kontroverzní Entropa na přání Bulharů zakryta černým plátnem, aby už nikoho neurážela. V té době už ale dílo znali po celém světě a Česko se tak díky této aféře globálně proslavilo. Dílo si získalo řadu příznivců i odpůrců.
Ještě před koncem českého předsednictví ale azutor Entropu předčasně odstranil na protest proti způsobu sesazení Topolánkovy vlády i na protest proti připravované vládě Jana Fischera. Krátce poté získalo Entropu do své expozice plzeňské science center Techmania za částku 10,2 milionu korun, kde je k vidění dodnes.