Hassan, Hayet, Habiba a Hakima. Lví čtyřčata v plzeňské zoo už mají jména a poprvé mohla vyběhnout ven

Čtyřčata, která byla dosud s matkou oddělená od zbytku tlupy, se tak v sobotu spojila s otcem Matesem a staršími sourozenci, loňskými trojčaty, jimž je 1,5 roku. Ta mají jména Ghazanfar, Ghizléne a Ghalíya. Zoo má deset lvů, ale tříletý samec Fazan je oddělený. Chystá se do nového domova v belgické zoo, kam odcestuje v listopadu.

"Sameček má deset kilo, ostatní budou mít tak devět kilogramů. Rostou bez problémů. Zatím je nekrmíme, pořád mají mléko od mámy. To bude tak do čtyř měsíců do půl roku, i když už si občas něco oblizují a přižírají, ale maso ještě není dominantní částí potravy," řekla zooložka Lenka Václavová. Lvíčata jsou teď podle ní velká zhruba jako "tlustší kokršpaněl". Dospělý samec váží i přes 200 kilogramů a měří na délku až 2,8 metru, lvice může mít až 150 kilogramů. V zoo se lvi dožívají 17 až 21 let.

Čtyřčata se narodila 9. srpna. "Jedná se o sedmý odchov během sedmi let. Vlastně sedmé potomky lva Matesa, jemuž je 13 let a páté potomstvo lvice Tamiky. Mates je Olomoučák a desetiletá Tamika je ze zoo v Hannoveru," řekl mluvčí zoo Martin Vobruba. Lev berberský je kriticky ohrožený a v přírodě vyhubený. "Lvi, kteří od nás odcházejí ... by měli být schopni přispět dál k reprodukci," uvedla Václavová. Lvi narození v Plzni jsou ve Francii, Rakousku nebo v zoologických zahradách Chleby na Nymbursku a Hodonín.

Tyto lvy chová plzeňská zoo od roku 2002, množí od roku 2016. Ze sedmi porodů dvou samic se dosud podařilo odchovat 15 mláďat, 13 z nich je z pěti porodů Tamiky. "Byli bychom rádi, kdybychom se co nejdříve takhle sešli i u tygrů, kde nám to nejde tak dobře. Mates se prostě rozhodl, že zachrání celý poddruh lva berberského z Maroka z pohoří Atlas, a tak na tom od roku 2016 opravdu usilovně pracuje," uvedl Vobruba.

Největší chovná skupina, 30 až 40 lvů berberských žije v marockém hlavním městě Rabatu. V Evropě je největší chovná skupina právě v Česku. První je měly zoo Dvůr Králové, Brno a Olomouc, poté se přidala Plzeň, Chleby, Hodonín, Liberec či Olomouc. Před lvy berberskými chovala plzeňská zoo téměř nepřetržitě od 40. let minulého století lvy pustinné.

Návštěvníci mohou smečku vidět ve velkém venkovním výběhu, který loni zoo za 31 milionů korun přebudovala. Úpravy výběhu si zčásti vyžádala nová pravidla a požadavky na bezpečnost Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Část vodního příkopu je zasypaná, výběh to zvětšilo z 800 na 1400 metrů čtverečních. Zbývající vodní příkop se rozšířil ze šesti na osm až devět metrů, jeho hloubka je 2,5 metru, podél něj mohou návštěvníci šelmy sledovat z 26 metrů dlouhé vyhlídky s nízkou skleněnou stěnou. V okolí výběhu je nová expozice věnovaná Maroku a životu jeho obyvatel, Berberů.