Zájemci se mohou po více než roční pauze opět podívat do Boubínského pralesa. Umožňuje to nová stezka, kterou vybudovaly Lesy ČR. Trasa vede k jezírku a investice do ní vyšla na zhruba půl milionu korun.
Původní stezka je zavřená více než rok z bezpečnostních důvodů. Hrozí tam pád stovek souší. V roce 2019 totiž v Boubínském pralese gradovala kůrovcová kalamita a následkem jsou stovky suchých stromů. Souše nelze pokácet ani zlomit. Proto se lidé dnes nedostanou na tradiční trasu.
Minulý týden se však otevřela nová stezka. Chodníky a jeden most dovedou turisty až k místnímu jezírku. „Může to (riziko v podobě souší, pozn. redakce) trvat roky. Proto jsme vybudovali náhradní trasu, po níž se lidé dostanou alespoň na hráz jezírka, kde nebudou ohrožení, a přesto do pralesa nahlédnou,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel lesního závodu Boubín z Lesů ČR Miloš Juha.
Od 29. června se tedy zákaz nevztahuje na úsek od Amortovky k odbočce do porostu na náhradní trasu. Souše už se tam zlomily, úsek je tedy bezpečný, uvedli zástupci Lesů CŘ.
Pondělí, 12. června 2023, 14:01
Už v průběhu června by se mohli turisté opět dostat do národní přírodní rezervace Boubínský prales. Lesy ČR tam budují dřevěné chodníky a most, které zájemce zavedou až k Boubínskému jezírku. Hotovo by mělo být koncem měsíce.
Nová trasa vede po stávající značené zelené z parkoviště Na Kaplici pod Boubínem kolem Stromu duší a informačního střediska na Idině pile až na rozcestí. Poté pokračuje po dosud uzavřené cestě od Amortovky směrem k jezírku, kde se odkloní vpravo do porostu na první povalový chodník.
„Přes Kaplický potok návštěvníci přejdou po novém mostku a vydají se po nezpevněné cestě, kde se po dalším povalovém chodníku a mírném svahu dostanou na hráz Boubínského jezírka s novými lavičkami a informačními tabulemi. Po stejné cestě se turisté vrátí zpět,“ popsala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
O situaci v Boubínském pralese promluvil v rozhovoru pro redakci Drbny ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Ten mimo jiné popsal, co se nyní v této lokalitě odehraje.
„Během následujících desítek let se vytvoří nová korunová vrstva, v ní budou dočasně dominovat buky a časem, třeba za sto – sto padesát let jimi prorostou smrky a prales se opět stane temným a chladným. Do doby příští vichřice a kůrovcové gradace. Nesmírně důležitou roli v celém procesu hrají právě odumřelé stromy. Tím, jak se začnou rozpadat, se stanou nositeli vysoké druhové rozmanitosti hub a hmyzu, zároveň ležící a rozpadající se kmeny smrků se stávají živnou půdou pro odrůstání další generace smrků,“ shrnul.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
To je ta nevýhoda tzv.právního státu! Dokud bylo všechno všech nikdo člověku nebránil aby na vlastní nebezpečí chodil kam chce! Dneska je každej posr...j že ho někdo zažaluje když na něj něco spadne tak radši zakáže vstup! A nejhorší jsou NP! Viz kaňon Suché Kamenice v NP České Švýcarsko!
