Památku posádky amerického bombardéru 1. pilota nadporučíka Allana Fergusona sestřelené při poslední bojové misi, kterou ve druhé světové válce vedla 8. letecká armáda, uctilo vedení města Plzně v Liticích. O život přišlo 25. dubna 1945 šest z osmi členů posádky během náletu na plzeňskou Škodovku, která v té době stále ještě vyráběla zbraně pro německou armádu.
Aby se předešlo ztrátám na životech civilistů, anglická BBC o plánovaném náletu na Plzeň informovala v době, kdy už byly bombardovací letouny ve vzduchu. Jejich posádky o tomto upozornění neměly ani tušení. Na zemi se ale na nálet náležitě připravila protivzdušná obrana. Bombardér B-17G Flying Fortress pilotovaný Allanem Fergusonem dostal zásah flaku, letoun přišel o část křídla a havaroval při nouzovém přistání poblíž Lhoty. Z osmičlenné posádky zahynulo pět letců na palubě, jeden byl po seskoku zastřelen německým vojákem a dva další letci se zachránili pomocí padáků, po seskoku padli do německého zajetí. Konce války se dožili v zajateckém táboře.
Posádka A. Fergusona byla zcela poslední sestřelenou posádkou 8. letecké armády v druhé světové válce. Letci zabití v letadle byli pohřbení na litickém hřbitově do společného hrobu. Po osvobození byly ostatky americkou armádou exhumovány a odvezeny k provizornímu pohřbení, později se dočkaly řádného pohřbení.
Po skončení války se nejspíše ještě v květnu rozšířila naprosto nepravdivá legenda, že dvanáctičlennou posádku letadla v Liticích ubili Němci vším, co bylo po ruce. Letce měli ubodat vidlemi a následně nedůstojně pohřbít. Obyvatelé Litic byli převážně Němci a vesnice proto byla za války na území odtržených Sudet. Jednalo se ale výmysl, který bohužel přežíval dlouhá léta. Nesouhlasil ani počet letců, kterých bylo v bombardéru osm, namísto zmiňovaných 12.
Na letce, kteří zahynuli při náletu na město a na škodováckou zbrojovku, vzpomínal primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO), který zdůraznil, že jejich oběť nebyla zbytečná. „Patřili mezi ty, na jejichž straně stála touha po spravedlnosti, touha po svobodě, touha ukončit to nesmyslné válečné běsnění, jež stálo život desítky milionů lidí. Bojovali za správnou věc a proti zlu, i když věděli, že mohou kdykoliv padnout. Vzkazují nám tím, že za svobodu je někdy nutné položit i život. Proto se tu každým rokem v tomto jarním čase scházíme, abychom poděkovali, abychom vzpomněli, abychom dali najevo svou úctu a hlavně, abychom nezapomněli na toto jejich poselství. Čest jejich památce.“
Foto Jan Švábek
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Děkujeme, že jste nás bombardovali,to vám vždycky šlo, shodit bomby....a honem odletět!
