Počasí dnes9 °C, zítra9 °C
Středa 17. dubna 2024  |  Svátek má Rudolf
Bez reklam

Ovocné stromy vysazené dobrovolníky na Padrtích se začínají roubovat odrůdami ze zaniklých brdských obcí

Na Padrťských pláních v Brdech se začaly roubovat ovocné stromy, které tam loni na podzim vysadili dobrovolníci. Používají se rouby ovocných stromů ze zaniklých brdských obcí. Stovky stromů v nově vzniklých alejích podél cest v srdci Brd tak budou plodit odrůdy ovoce, které pěstovali původní obyvatelé zaniklých brdských obcí.

Padrť, Kolvín či Zaběhlá. Obce, jejichž obyvatelé byli ze srdce vyhnání během okupace německou armádou a následně také v 50. letech komunistickým režimem. Jejich domy, kostely a školy byly srovnány se zemí, zůstaly jen místopisné názvy. A také některé ovocné stromy, které rostly v zahradách zmizelých obyvatel Brd. Z nich v těchto dnech Vojenské lesy a statky ČR (VLS) odebírají rouby a roubují s nimi ovocné stromy podél Altánské cesty a dalších míst na Padrťské pláni, které zde v rámci akce Brdské stromsázení vysadilo vloni v září asi tři tisíce dobrovolníků. Na akci dorazila také řada známých osobností. Mimo jiné i legendární hokejový brankář Dominik Hašek, sportovní komentátor Robert Záruba a herci Lukáš Langmajer a Kryštof Hádek.

„Osazujeme některé stromy z brdského stromsázení rouby z ovocných odrůd ze zaniklých obcí. Nová stromořadí, která zde lidé v září vysázeli, aby zanechali svou stopu v srdci Brd, tak budou také jakýmisi alejemi vzpomínek. Jednou za řadu let, až tudy někdo půjde a utrhne si třeba jablko a zakousne se do něj, ucítí chuť, kterou cítili původní obyvatelé Brd,“ uvedl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.

Letos lesníci VLS chtějí naroubovat na podnože z podzimního stromsázení především rouby odebrané z jabloní v lokalitách zaniklých obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a také Kolvín. Napřesrok na jaře se chystají vojenské lesy roubovat hlavně třešně.

Pohnutá historie Padrťských rybníků

Padrtě, to je ale i pohnutá, v leckterých obdobích i rozporuplná, historie budování českého státu. Na okraji Padrťských plání se nacházely obce Přední a Zadní Záběhlá. Měly vlastní školu, hospodu, náves. Z nich bohužel už nic nezbylo, obce ustoupily začátkem dvacátých let minulého století vznikajícímu vojenskému újezdu. Jedním z hlavních důvodů vzniku újezdu byla potřeba vyčlenit v okolí Prahy, kde se rozbíhala výroba nových dalekonosných děl, prostory, v nichž se budou moci nové zbraně, potřebné pro obranu republiky, testovat a vyvíjet. Obyvatelé vysídlovaných vesnic dostali za vyvlastněné majetky odškodné a přestěhovali se do jiných koutů republiky.

Jediné, co z obou obcí přečkalo až do dnešních dnů, jsou desítky ovocných stromů, které zasadili původní obyvatelé. A právě z roubů těchto stromů pocházely i stovky sazenic pro loňské Brdské stromsázení. „Skutečnost, že jsme použili k výsadbě alejí při Brdském stromsázení v maximální míře rouby jabloní, třešní a dalších ovocných stromů ze zaniklých obcí, je jedním ze symbolů této akce, ojedinělé jak náplní, tak i rozsahem," dodal mluvčí VLS Jan Sotona.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Richard Beneš, Vojenské lesy a statky ČR

Štítky Brdy, Vojenské lesy a statky ČR, sázení stromů, kůrovcová kalamita, roubování stromů, Brdské stromsázení, obnova krajiny, lesní hospodaření, alej, strom, ovocný strom, les, VLS ČR, Padrťský rybník

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zuzana Beranová

V článku chybí názvy těch původních odrůd jabloní.

Pondělí, 20. března 2023, 13:21Odpovědět

Ovocné stromy vysazené dobrovolníky na Padrtích se začínají roubovat odrůdami ze zaniklých brdských obcí  |  Společnost  |  Zprávy  |  Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.