Na následky těžké nemoci zemřel v hospici ve věku 62 let starosta šumavské Modravy Antonín Schubert. Bývalý hajný stál v čele Modravy od roku 1994 do letošního podzimu. V podzimních komunálních volbách už post starosty neobhajoval. Zůstal ale zastupitelem nejznámější šumavské obce. V době jeho působení ve funkci starosty byla Modrava jeden čas absolutně nejbohatší obcí v Česku.
Vedle starostování byl Antonín Schubert také předsedou Svazu šumavských obcí. O úmrtí úspěšného a populárního šumavského starosty informoval novináře bývalý ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek. Pro novináře byl Schubert nevyčerpatelným zdrojen informací, velmi ochotně s médii komunikoval. Redakce Plzeňské Drbny s ním v minulosti realizovala několik rozhovorů. Rád vtipkoval na téma populárního seriálu Policie Modrava. „Jednou mi volala paní odněkud z Moravy, že by k nám moc přijela na Modravu, že si jí moc líbí příroda. Ale že má strach z toho, že se tady u nás moc vraždí," řekl v jednom rozhovoru pro Plzeňskou Drbnu starosta Antonín Schubert.
Pátek, 29. ledna 2021, 11:40
Stovky turistů, běžkařů i ostatních návštěvníků z celé republiky směřují každý víkend do proslulé šumavské obce Modrava. A to i přesto, že v minulých dnech byla koronavirem nejvíce zasaženou obcí v Plzeňském kraji. Starosta Modravy Antonín Schubert...
„Šumava má několik významných lidských ikon, které se nesmazatelně zapsaly do její historie. Jednou z nich byl, je a bude lesník a starosta Modravy Tonda Schubert. Jeho otčím a můj otec byli ohromní kamarádi, v lese i mimo něj. Tonda byl bojovník za zdravý lesnický rozum, za správnou ochranu přírody a za zachování šumavských tradic. Byl to můj kamarád, o kterého se dalo opřít, i když člověku nebylo do zpěvu,“ řekl Jiří Mánek, který znal Schuberta od dětství. Schubert podle něj jako starosta vybudoval ze zapadlé Modravy prosperující, moderní a bohatou obec.
Modrava na Klatovsku dlouhé roky patřila mezi nejbohatší obce v Česku. V roce 2015 činil její majetek přes půl miliardy korun. Obec získala obrovské bohatství díky tomu, že tam měl svého času trvalé bydliště miliardář Zdeněk Bakala, který si na Modravě vybudoval známý dům. Po dobu několika let v Modravě odváděl rekordně vysoké daně. Později Bakala přesídlil do Švýcarska.
Šumavská obec investovala za 25 let stovky milionů korun do rozvoje. Postavila například infocentrum, dřevařské centrum, křižovatku, byty nebo stanici zdravotnické záchranné služby. Svým obyvatelům obec například výeazně přispívala na topení.
Antonín Schubert (třetí zleva) při slavnostním otevření opravené silnice na Modravě v roce 2017, foto: Plzeňský krajAntonín Schubert se narodil 6. března 1960 v Karlových Varech, dětství strávil v Krušných horách. Na Modravu se dostal v patnácti letech. Studoval na lesnickém učilišti a později pracoval jako hajný. „Tady jsem poznal jinou část železné opony, která byla mnohem více střežená. Odehrálo se tady mnoho lidských tragédií. Kromě Pohraniční stráže a železné opony jako takové komplikovala lidem život vojenská kontrarozvědka. My jsme jim říkali kontráši nebo vrkouni. Chodili v civilu a oči a uši jejich přisluhovačů byly všude,“ vzpomínal Schubert pro Paměť národa.
První zkušenost s kontráši měl už v devatenácti letech. S rodiči dostali devizový příslib a vyrazili na pět dní do německé části Šumavy. Po návratu domů je pak kontrarozvědka dlouhé hodiny vyslýchala. „Ptali se mě na každou podrobnost, s kým jsme se bavili a co jsme si koupili, musel jsem i přiznat, že jsme provezli nějaké peníze navíc. Řekli mi doslova: My o tobě víme i to, co ty o sobě nevíš,“ popisoval.
Další vypjaté situace zažil při výkonu práce hajného. Při běžné kontrole terénu byl dvakrát zatčen, přitom velitel roty ho osobně znal. „Vím, za kterými sousedy v noci jezdili kontráši a ptali se jich, co jsem dělal, kde jsem byl a s kým jsem se stýkal,“ domníval se.
Největší ranou pro něj bylo, když mu bez udání důvodů v roce 1987 odebrali propustku do pohraničního pásma. Bez té nemohl na Modravě nadále jako lesník pracovat, a tak se kvůli práci odstěhoval na Křivoklátsko, kde opět vykonával povolání hajného.
„Moje manželka byla sudetská Němka, pocházela z prastarého rodu ze Šumavy. Měli jsme tehdy malé dítě, ale žena si život kdekoliv jinde než na Šumavě nedovedla představit. A tak se naše rodina rozpadla,“ popisoval Paměti národa. Jako nespravedlivé také vnímal i to, dva kontrarozvědčíci, kteří měli na svědomí mnoho osudů, pracovali po revoluci u celní správy. Na Modravu se znovu vrátil v roce 1992 jako hajný. O dva roky později se stal starostou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
