Osm mláďat nejedovatého madagaskarského hada hroznýše Dumerilova přišlo na začátku listopadu na svět v plzeňské zoologické zahradě. Hroznýši Dumerilovi jsou vejcoživorodí plazi, to znamená, že vejce se vyvíjí v těle matky a háďata se z nich líhnou těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí. Chovný pár hadů má zoo ve své expozici akvárií a terárií Akva Tera v centru Plzně, samice i samec jsou z předchozích plzeňských odchovů. Nová mláďata měřila při narození kolem 40 až 45 centimetrů, řekl chovatel plazů Ondřej Škach.
"Dospělí hroznýši Dumerilovi dorůstají velikosti kolem dvou metrů, maximálně ke třem metrům, samičky bývají o něco menší. Dospívají kolem čtvrtého nebo pátého roku, dožívat se mohou 20, 30 i více let," popsal. Na Madagaskaru je to druh méně vybíravý na prostředí, může žít v tropických lesích i sušších místech. Živí se menšími savci, například i menšími druhy lemurů, mláďata se zpočátku zřejmě živí malými ještěrkami. Patří mezi škrtiče, kteří svou kořist dusí ve smyčkách těla.
Po narození se mláďata během prvního týdne svlékají z kůže a ještě nepřijímají potravu. Aby malí hadi přežili, musí v přírodě něco ulovit do několika týdnů po narození. Plzeňská mláďata jsou už podle Škacha dobře "rozkrmená" a životaschopná.
Většina hroznýšovitých hadů žije na americkém kontinentě, Madagaskar tak nepatří k jejich typickému místu výskytu. Hroznýši Dumerilovi ale žijí právě jen na Madagaskaru. I když nepatří mezi kriticky ohrožené druhy, v přírodě jich ubývá. "Jako všech velkých hadů v místech, kde rychle postupuje destrukce přírody. Madagaskar je tím úbytkem přírody extrémně ohrožený," poznamenal Škach.
Plzeňská zoo chová čtyři formy hroznýšovitých hadů. "Tento druh chová plzeňská zoo od roku 1997 a poprvé jej rozmnožila v roce 2004. Chovný pár v zázemí expozice Akva Tera se rozmnožil naposledy v prosinci 2017," dodal mluvčí zoo Martin Vobruba.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
