Farmář svépomocí opravil historickou cihlářskou pec, strojovnu a sušárnu

Místní zemědělec opravil v Boubíně na Klatovsku svépomocí a díky dotaci cihlářskou pec se 17metrovým komínem, strojovnu a sušárnu. Všechny tři objekty jsou kulturní památkou. Areál o rozloze 1,2 hektaru, který farmář koupil před šesti lety, je přístupný veřejnosti. Je v něm plně funkční technologie výroby cihel, která skončila v roce 1985. Od té doby areál chátral a v roce 2020 byl na něj vydán demoliční výměr.
Obnova cihelny aktuálně dostala nominaci na letošní cenu Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro. Areál podle památkářů představuje v téměř kompletní podobě mimořádně cenný a do současnosti již velmi vzácně dochovaný doklad tradiční cihlářské výroby menšího rozsahu.
„Fakturačně jsem do toho dal celkem 4,6 milionu. Asi půlku proplatilo ministerstvo kultury a Plzeňský kraj. Bez nich by se obnova nepodařila. A kdybychom to nedělali svépomocí, tak by to stálo přes deset milionů. Třeba všechno dřevo je z našeho lesa," prozradil zemědělec a majitel objektů Miroslav Boček.

Cihelnu koupil, když sháněl areál pro techniku. Nechtěl stavět novou halu, ale hledal volný objekt. Dohodl se proto s rodinou původního majitele cihelny. „Dvacet let za ním chodila spousta lidí, ale nechtěl ji prodat. Ale mě znal odmalička, dědu i mámu. Chtěl jsem to za rozumnou cenu, protože to byla demolice," vypráví Boček.
Farmář nedávno skončil s opravami všech tří památkových objektů. Kanceláře a kůlny nechal po dohodě s ministerstvem kultury z ochrany vyjmout a přestavěl je. „Domluvili jsme se, že rekonstrukce bude probíhat tak, aby vnější tvar a úprava budov zůstala stejná," uvedl. Změnila se jen vnitřní dispozice krovu pro průjezd zemědělské techniky.
Já nevěděl, že to budu takhle rekonstruovat, to vyplynulo až z postupných oprav. Tehdy jsem ale netušil nic o stavebnictví. Ale nakonec jsem za to rád, protože mě to chytlo.Miroslav Boček — majitel objektů
Současná podoba je z roku 1936. V letech 1860 až 1870 tam původně byla jednokomorová pec bez komína. Z té doby jsou obvodové zdi dnešní dvoukomorové pece a některé kůlny, v nichž přes léto sušili tisíce cihel, které pak v zimě pálili.
Bohuslav Nováček, který při rekonstrukci dělal technický dozor, uvedl, že je tam velmi zachovalá technologie, prakticky jako nová, jako by byla zakonzervovaná olejem a požárem. Cihelna totiž v roce 1983 vyhořela. „A možná i ty očouzené trámy díky tomu vydržely," řekl Boček. Opravil pec, ale spustit by šly i další stroje - lisy, kráječe i podavače, což také bylo cílem obnovy areálu. Podle něj byl v cihelně i strojovně takový nepořádek, že památkáři ani nevěděli, že tam nějaké stroje jsou. Majiteli už zbývají jen drobné práce, třeba úprava venkovních komínových tahů.
„Chceme, aby tam chodila veřejnost. Je to u silnice, přístupné, není to oplocené. Cihelna do přírody pasuje. Kolem je hliniště na těžbu hlíny. Celých těch 1,2 hektaru je vlastně vytěžené hliniště," dodal Nováček.
Veřejné hlasování v kategorii Památky děkují v rámci cen Patrimonium pro futuro pokračují až do 20. září 2026. Mezi 36 nominovanými projekty z celé České republiky jsou také dva projekty z našeho kraje. Kromě cihelny jde také o Sborník prací z historie a dějin umění.












Diskuze
0Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Komentování je jen pro přihlášené