Jsme o krok napřed! Máme know-how, vývoj i výrobu, říká Petr Gallivoda technický ředitel MD ELEKTRONIK

Povězte nám něco o sobě, co vás přivedlo do automobilového průmyslu?
Vystudoval jsem elektrotechnickou školu, nicméně po škole jsem začal pracovat jako skladník tady u nás ve firmě. Už asi po roce jsem zjistil, že to není to, co bych chtěl dělat. V tu dobu se tady obsazovala pozice zákaznického kvalitáře, který se měl více zabývat technickými věcmi a opatřeními. Od té doby jsem se začal zaobírat technikou, která je tady u nás ve firmě. S kolegy jsme zaváděli různá opatření na reklamace a tak dále.

Kde byl ten bod zlomu, kdy jste si řekl, že technický směr je pro vás to pravé?
Po prvních pár nápadech, které jsme měli společně s kolegy, kdy jsme zjistili, že to fakt funguje, že to jsou dobré věci, že to může vyřešit nějaké problémy ve výrobě. Bylo to docela zajímavé i v tom, že jsem měl možnost dostat se hodně do cizích firem nebo k zákazníkům. Tuhle pozici jsem vykonával přibližně 2,5 roku.

Poté se naskytla pozice vedoucího výrobního úseku, byla to pro mě výzva, co dál do budoucna, jak se dál rozvinout. Začátky byly tedy krušné, než si člověk zvyknul na výrobní tempo a vše co je nutné k řízení výroby. Vedoucího jsem dělal necelé tři roky a prakticky celou dobu jsem byl v oblasti koaxiální výroby, kde je převaha automatizace. Takže jsem pořád tíhnul k technice, každý den jsem byl konfrontovaný s technikou, musel jsem řešit problémy společně s techniky i kvalitáři.

Fungovalo u vás i skloubení pracovního života s osobním? Našel jste work-life balance v této firmě?
Ten první rok a půl byl docela náročný, ale určitě se to dalo skloubit. Firma mi umožňovala přizpůsobovat si flexibilně pracovní dobu, jak jsem potřeboval, skončit dříve nebo pracovat z domova.

Po těch 3 letech se ve firmě rozjíždělo oddělení MD Systems (dnešní součást oddělení technologie) a obsazovala se ředitelská pozice. Zase už to více tíhlo k technice, automatizaci. Nejvíce se mi na tom líbilo oddělení vývoje, protože to mi tady ve firmě vždycky trošičku chybělo, když jsem byl vedoucí ve výrobě. Takže to byl jeden z klíčových důvodů, proč jsem tu pozici vzal. Abych byl schopný tlačit do té výroby myšlenky, které by měly všem usnadnit práci.

Zmiňoval jste, že se firma vydává se směrem automatizace. Co se za ta léta v automatizaci změnilo?
Změnila se určitě hodně, když jsem ještě dělal kvalitáře, tak tady prakticky nebyla žádná automatizovaná linka, ty nejautomatizovanější linky byly střihačky anebo nějaké úplně základní výrobní linky, které jsou na HSD (výroba vysokorychlostních propojek). Jinak jsme byla opravdu ryzí kabelárna, kde seděly v řadách desítky lidí a něco někde montovali, krimpovali, lisovali, nastrkovali nějaké domečky atd. Za ty roky jsem tady viděl několik stupňů automatizace. Od jednodušších poloautomatických zařízení až k plně automatizovaným a robotizovaným výrobním linkám.

MPS (Modular Production Systems) = plně automatizované modulární výrobní linky, které si v naší firmě díky mnohaletému vývoji a propracované technologii sami navrhujeme i sestavujeme.

Co si myslíte že MPS přinesou dál?
Na základě MPS bychom měli získat náskok oproti konkurenci, protože jsme unikátní v tom, že jsme jak výrobce těch strojů, tak i jejich uživatel. Největší výhodu bychom měli mít v tom, že jsme schopní naše know-how i podněty seřizovačů prakticky okamžitě zpětně implementovat do strojů, protože je to náš software i hardware. Jsme schopni stroje opravovat a nastavovat hned na žádost těch lidí, kteří s nimi dennodenně pracují. Externí dodavatelé strojů potřebují, abychom to u nich objednali, naplánovali nějaký servis, to samozřejmě stojí nějaké externí peníze. U MPS nás to stojí samozřejmě interní peníze, ale ty peníze si držíme ve firmě, držíme si je v našem interním know-how, které si budujeme do budoucna.

Co je klíčovou událostí v posledních letech?
Za mě, technologii i automatizaci určitě rozhodnutí, cca před 7 lety, že by se vlastně MPS měly začít vyvíjet. Ta první linka se doručila před 3,5 lety, přejímal jsem ji ještě jako vedoucí ve výrobě.

Skvělé, že jste to přijmul jako vedoucí výroby. Jak se na tak krásný a moderní stroj tvářili seřizovači?
Na první pohled je to samozřejmě krásné, moderní, ale je s tím spojená spousta práce, protože ty první prototypy nejsou většinou úplně dobré. Tenkrát to bylo zrovna v takovou dobu, kdy se hodně nestíhalo vyrábět, takže každý i ten prototyp, který nebyl úplně vyzkoušený, se prostě potřeboval z kapacitních důvodů. Byl velký tlak na to, aby se nasadil do sériové výroby a vyrábělo se na něm.

Zní to poměrně složitě, co když přijde absolvent ze školy bez zkušeností, má se toho bát, máme pro něj uplatnění?
Určitě by se toho bát neměl. Rozjíždíme teď společně s kolegy z výroby nový školící program seřizovačů, tzn. ten člověk nebude ihned konfrontovaný se sériovou výrobou a provozem. Bude absolvovat prvotní týdny až měsíce ve školícím centru, kde se mu bude věnovat jeho školitel a budou spolu postupně procházet vše od základních teoretických znalostí až po praktické věci u stroje. Až potom ho začneme implementovat do sériové výroby.

Když byste byl před skupinou absolventů a máte jim říci, co vám firma přinesla a co ještě přinese?
Pokud má někdo zájem o technologii, technologizaci, automatizaci, tak má naše firma dnes i do budoucna stále co nabídnout. Směr naší firmy je od našeho vedení jasně nastavený, firma se bude a chce ubírat automatizací a technologizací. Většinu ručních nebo poloautomatizovaných procesů přesouváme do pozadí a rozvíjíme automatizovanou část. Dovolím si říct, že v oddělení technologie máme dost přátelský a týmový kolektiv. Starší kolegové se velice dobře starají o zapracování nových spolupracovníků.