Plzeň umístila v polovině listopadu na střechu první z magistrátních budov fotovoltaickou elektrárnu. Sto solárních panelů na budově registru vozidel a řidičů může za rok vyrobit až 33 tisíc kilowatthodin elektrické energie, kterou primárně využije přímo úřad. Je to jedno z ekologických opatření, která magistrát přijal. Pokud se výroba vlastní solární energie osvědčí, zváží město instalaci solárních panelů i na další magistrátní budovy, řekl primátor Martin Baxa (ODS).
Náklady na pořízení elektrárny byly přes 1,3 milionu korun, město na projekt získalo více než půlmilionovou dotaci. Při očekávaném meziročním nárůstu ceny energie o tři procenta a při započtení dotace je předpokládaná návratnost investice 8,5 roku. Zařízení město plně spustí až po získání licence, což by mělo být zřejmě příští rok na jaře, uvedl ředitel Úřadu správních agend magistrátu Petr Triner, který má správu magistrátních budov na starosti.
"V rámci činností Magistrátu města Plzně se snažíme zmírnit negativní dopady na životní prostředí. Instalací solárních panelů tomuto pomůžeme. V roce 2015 jsme budovu na Koterovské zateplili a vyměnili okna. Snížili jsme tím únik energie na minimum, další náklady na provoz chceme nyní ušetřit využitím fotovoltaiky. V oblasti elektrické energie se staneme částečně soběstační," řekl Baxa.
Plzeň se podle něj snaží být v environmentální oblasti aktivní. První městem zřizovanou základní školu se zelenou střechou má v obvodu Černice. Další projekt zelené střechy se připravuje na základní školy v Kralovické ulici na Košutce, kde náklady na vybudování představují 37 milionů korun. Na střeše své historické radnice v centru letos Plzeň umístila dva včelí úly a plánuje rozmístění úlů i na jiné budovy magistrátu. Cestující v MHD vozí trolejbusy s baterií, které nahrazují trolejbusy s pomocným naftovým motorem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
