Tradiční podzimní smolení obřích sudů dokončili zruční bednáři Plzeňského Prazdroje. Připravili celkem 14 dubových ležáckých sudů, ve kterých teď bude zrát ležák Pilsner Urquell jako před 180 lety. A nezůstalo jen u smolení. Bednáři totiž do svých řad přijali po čtyřech letech nového člena. Parta z Prazdroje je zřejmě posledním pokračovatelem tradičního pivovarského řemesla pracující přímo v pivovaru.
Ve svých sklepích má Plzeňský Prazdroj více než sto ležáckých dřevěných sudů, které bednáři udržují a pravidelně opravují. Dvakrát v roce, na jaře a na podzim, část prázdných sudů vyvalí ze sklepů a vysmolí. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží 800 kg, proto práce vyžaduje přítomnost všech členů party a hodně opatrnosti,“ vysvětluje vedoucí prazdrojské bednářské party Karel Hofman.
A jak takové smolení tradiční metodou vypadá v praxi? Zatímco se za pomocí plynového hořáku vypaluje ze sudů stará smola, ta nová se vaří v kotli při teplotě 200 °C. Je to směs americké i čínské pryskyřice s parafínem a medicinálními oleji. Přesný poměr tohoto receptu je tajný. Když bednáři nalijí do útrob prvního sudu asi čtyřicet litrů smoly, přichází na scénu kolega s respirátorem na obličeji. V oblaku silně aromatických par uzavírá pomocí speciálních dvířek sud.
Hned potom nastává nejdůležitější a poměrně nebezpečná záležitost. Obří sud se totiž musí „přeštorcovat.“ Několik fachmanů zvedá a vzápětí převrací sud vzhůru nohama nacvičeným chvatem. Potom sud kutálejí po nádvoří pivovaru a všechno musí jít stranou, aby nikdo nepřišel k úrazu. Smola uvnitř rotujícího sudu se musí rovnoměrně rozlít a usadit na jeho stěnách. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Při Další bednář pak z čerstvě vysmoleného sudu vyráží špunt. Ten vyletí jako raketa a ze sudu se vyvalí syčící pára. Přebytečná smola se vylije do džberu. Sud je hotový a na řadu může přijít další kousek. V takto vysmolených sudech pak zraje pivo až 70 dní.
Vysklepení, tedy vyvalení ležáckých sudů ze sklepů na povrch, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Prazdroj ve svých historických sklepích nechává v otevřených kádích kvasit a v dřevěných sudech následně zrát proslulý ležák Pilsner Urquell, který pak sládci porovnávají s tím, který zraje a kvasí v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu mohou zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku jako v době před 180 lety.
Poprvé po čtyřech letech pak parta bednářů mezi sebe přijala nového člena, Milana Kubizňáka. Aby se jím mohl stát, musel nejprve projít tříletým učením v pozici tovaryše a poté složit mistrovskou zkoušku – samostatně vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice ho představit vedoucímu bednářské party. „Je to starý zvyk, který ale nejlépe ukáže, jestli se tovaryš naučil všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní a pivo z něj neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl,“ říká Karel Hofman, který nového člena osobně pasoval.
Po této zkoušce obdržel nový bednář vandrovní knížku a stal se stálým členem prazdrojské party bednářů, která je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. „Vandrovní knížku dostávali bednáři v 19. století a byl to nejen výuční list, ale byly v ní uvedeny také jejich osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí. Obsahovala také reference od mistra bednáře. Díky tomu mohli být najímáni na práci po celém Rakousku-Uhersku. Byla to vlastně kombinace životopisu a cestovního pasu, jen detailnější. My jsme tuto tradici před lety obnovili,“ dodává Karel Hofman.
Během slavnostního pasování došlo na přípitek pivem z dřevěného soudku, který narazil emeritní vrchní sládek Václav Berka. Práce plzeňské party bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Nyní usilují o zápis na seznam UNESCO.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
