Kreml investuje do svého přívětivého obrazu v zahraničí. Miliony tekly i do Ruského centra v Plzni

Další kremelská instituce, Ruský dům v Praze, dodnes mladým českým novinářům a influencerům nabízí hrazené cesty do Ruska, kde mají příležitost absolvovat školení ve vzdělávacím středisku prokremelského média Sputnik. Podle zjištění investigace.cz tuto možnost zatím využili přinejmenším dva novináři – jeden z nich byl v době návštěvy Ruska městským zastupitelem v Litoměřicích a dnes je členem městské Komise územního rozvoje. 

„Hrají kladnou a důležitou roli v poznání ruské kultury, jazyka a historie. Objektivně, nekonfliktně a pro každého. Jsou také důležité pro mezinárodní a mezikulturní dialog, který je, bohužel, kvůli západní, a tedy i české politice téměř na bodu mrazu,“ odpověděl plzeňský zastupitel Jakub Zieba, jenž v současnosti studuje na Volgogradské státní univerzitě, na otázku naší redakce, jakou roli hrály ve vývoji jeho rusofilních zájmů Ruské centrum v Plzni a Ruský dům v Praze.

„Zaplatili nám čtyřhvězdičkový hotel a letenky!“ Jak si Kreml získává stoupence mezi mladými Čechy

Úterý, 28. května 2024, 12:10ZprávyPolitika

V březnu tohoto roku navštívila trojice mladých Čechů – v Rusku studující plzeňský městský zastupitel Jakub Zieba, člen KSČM Richard Štěpán a bloger a podporovatel SPD Martin Augustin – Světový festival mládeže v Soči, jehož počátky sahají do dob...

Ve svém příspěvku na Facebooku z roku 2020 napsal: „Proč jsem se rozhodl studovat v Ruské federaci? Rusko pro mě znamená mnoho. Ochrana tradičních hodnot. Záruka míru ve světě. Nezlomná síla ruského ducha. Přátelští a milí lidé. Nádherná příroda a architektura.“ Tento příspěvek, stejně jako řadu dalších Ziebových textů ze sociálních sítích, sdílel i Ruský dům neboli Ruské středisko vědy a kultury, které dlouhodobě propaguje bezplatné studium na ruských univerzitách pro evropské studenty.

Ostatně navýšení počtu zahraničních studentů patří mezi hlavní cíle zřizovatele Ruského domu, přesněji řečeno státní agentury pro kulturní a vědecký styk se zahraničím, vystupující pod názvem Rossotrudničestvo, která spadá pod ministerstvo zahraničí. 

Bývalá metodologická pracovnice Ruského centra v Plzni Varvara Golovatina během prezentace v Ruském domě v Praze Zdroj: Ruský dům v Praze

Rublů je víc a víc

V Rusku dnes studuje 355 tisíc zahraničních studentů. V příštích letech by to však mělo být mnohem víc, prezident Vladimir Putin totiž letos nařídil zvýšit jejich počty na půl milionu, a to do roku 2030. V souladu s tímto cílem narůstá i kvóta pro bezplatné studium zahraničních studentů – v roce 2021 činila osmnáct tisíc takto nabízených míst, o rok později už dvacet tři tisíc, novou normou je třicet tisíc cizinců zproštěných platby za studium. Zvyšováním jejich počtu by podle šéfa Rossotrudničestva Jevgenije Primakova mělo přispět k získání partnerů v zahraničí. „Chceme, aby se ze zahraničních studentů stali odborníci, kteří se vrátí zpátky domů do svých zemí. Rusko potřebuje spolehlivé a udržitelné partnery v zahraničí.“  

Navyšování kvót odpovídá i razantní růst finančního rozpočtu pokrývajícího programy Rossotrudničestva určené pro zahraniční mládež. Jen během prvních čtyř měsíců tohoto roku vyhlásila státní agentura tendry na částku 230 milionů rublů (57,5 milionů korun), což podstatně přesahuje její roční rozpočet za celý předchozí rok. Ten činil něco přes 140 milionů rublů, v přepočtu 35 milionů korun. Podobný skok ve financích vyhrazených pro mladé lidi ze zahraniční zažila agentura pouze v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.

Výdaje agentury Rossotrudničestvo na programy pro zahraniční mladé bloggery, novináře a influencery od roku 2012 do dubna 2024 (v milionech rublů). Zdroj dat: IStories, Rejstřík veřejných smluv

Více než polovina částky z letos vyhlášených tendrů, 130 milionů rublů (33 milionů korun), je určena pro program Nová generace, z něhož jsou hrazeny cesty do Ruska mladým „představitelům společenských a politických kruhů“ ze zahraničí. Podle popisu na stránkách ruského rejstříku veřejných smluv přispívají tyto návštěvy „k objektivnímu vnímání vnitřních proměn ruské společnosti ve světě“. 

Program Nová generace běží už od roku 2011. Podle Eleonory Mitrofanovy, bývalé šéfky Rossotrudničestva, program umožňuje prosazovat koncepci „horizontální diplomacie“ a využívat „měkkou sílu“ – „po návštěvě Moskvy mění zahraniční novináři svůj narativ“. 

Na facebookových stránkách Ruského domu v Praze jsou o Nové generaci dvě zmínky v souvislosti s Českem. V roce 2021 se programu za Česko zúčastnil tehdy 33letý Jaroslav Růžička, jenž spolu s dalšími zahraničními zájemci absolvoval vzdělávací kurz zpravodajské agentury Sputnik, kterou řídí Margarita Simonjan.

Deklarovaným cílem návštěvy byla výměna zkušeností se zahraničními kolegy a rozvoj profesních vazeb mezi mladými novináři. Růžička, Ruským domem popsaný jako „český novinář“, působil v době svého školení ve Sputniku jako městský zastupitel v Litoměřicích, funkci vykonával v letech 2014 až 2022 za KSČM. V komunálních volbách v roce 2022 sice neuspěl, je však v současnosti členem Komise územního rozvoje a městských památek města Litoměřice. Skutečnost, že je novinářem, se redakci nepodařilo potvrdit. Růžička na žádost o vyjádření neodpověděl.

Příspěvek Ruského domu v Praze, v němž je Jaroslav Růžička označen za „českého novináře“ Zdroj: Ruský dům v Praze

Minulý rok pak navštívil Rusko v rámci programu Nová generace i další „český delegát“. Přestože Ruský dům neuvedl jeho jméno, redakci investigace.cz se ho podařilo dohledat prostřednictvím zveřejněných fotografií. Jedná se o 28letého amerického novináře Bradley Blankenshipa, který sídlí v Praze přinejmenším od roku 2018 a píše pro čínský server Global Times, hojně citovaný ruskými médii.

Jak Blankenship naší redakci sdělil, cílem návštěvy Ruska bylo seznámit se s ruskými programy na rozšíření příležitostí pro místní mládež. „Prohlédli jsme si také výstavu Rusko, navštívili jsme ruský parlament a Muzeum vítězství ve druhé světové válce. Ve volném čase jsem navštívil televizní stanici Russia Today a zúčastnil se několika jejich programů,“ dodává. Nejvíc ho zarazila skutečnost, že „ruský svět“ není žádný „fejk“. Dále uvedl, že „stejně jako je Evropská unie samostatným geopolitickým celkem, je zřejmé, že i Rusko je jedinečným prostorem geopolitické moci a vlivu“.

„Český delegát“ Bradley Blankenship (vlevo) spolu s americkým moderátorem RT America Peterem Lavellem během návštěvy ruské televizní stanice Russia Today  Zdroj: Ruský dům v Praze

Miliony od ruské nadace

Letos vyhlásilo Rossotrudničestvo zcela nový tendr ve výši 22,6 milionů rublů (5,7 milionů korun) určený na „rozšíření informační přítomnosti a šíření objektivních informací o Rusku na sociálních sítích v zahraničí v letech 2024 a 2025“. Jako cílové platformy jsou uvedeny sítě VKontaktě, Telegram a Odnoklassniki. Tendr vyhrála ruská marketingová agentura SKC agency, jež dlouhodobě pracuje pro Ruské domy v zahraničí. V minulosti propagovala projekt Ruského domu v Praze s názvem Cesty k vítězství, v němž šlo o sérii virtuálních prohlídek sovětských vojenských památníků v Praze a míst nejvýznamnějších bitev Rudé armády, ale i o mezinárodní festival ruské poezie v Česku, tiskovou konferenci věnovanou oslavám druhé světové války v Berlíně nebo novinářské konference v Bratislavě a Budapešti.

Dalších 85 milionů rublů (21,4 milionu korun) poteče z Rossotrudničestva na odměny pro zahraniční novináře informující o humanitární činnosti Ruska v zahraničí. 

Ruský dům však není jedinou kremelskou institucí, která v zahraničí prosazuje takzvanou měkkou sílu. V roce 2019 zahájil výše zmíněný Jakub Zieba svá studia politologie na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni, kde se hned v průběhu prvního ročníku zúčastnil jazykové soutěže v ruštině a skončil na prvním místě. Soutěž organizovalo Ruské centrum, které na půdě ZČU vzniklo koncem roku 2011 a jehož provoz hradila kremelská nadace Russkij mir, financovaná ze státního rozpočtu Ruské federace. Smlouvu o spolupráci s nadací Russkij mir podepsala tehdejší rektorka ZČU v Plzni a později hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.

Vladimír Kočin, výkonný ředitel nadace Russkij mir (vlevo), a Vlasta Klausová, vyučující ruštiny na ZČU v Plzni,  během otevření Ruského centra v Plzni Zdroj: Ruské centrum v Plzni

Nadaci založil v roce 2007 prezident Vladimir Putin a v jejím čele stojí Vjačeslav Nikonov, (vnuk Stalinova blízkého spolupracovníka Vjačeslava Molotova), který je poslancem za Jednotné Rusko a v dobách Sovětského svazu býval pravou rukou šéfa KGB. Nikonov je navíc spoluautorem nové středoškolské učebnice věnované dějinám Ruska, která obsahuje i současný vládní pohled na události posledního desetiletí.

V době, kdy Zieba nastoupil na Západočeskou univerzitu, byla nadace Russkij mir označována více zdroji, včetně evropských institucí, za nástroj „měkké síly“, šíření vlivu v Rusku a za zřejmý prostředek propagandy Kremlu. Už v roce 2016 sdělil Evropský parlament, že „ruská vláda využívá širokou škálu nástrojů a pomůcek, jako jsou think-tanky a zvláštní nadace jako Russkij mir […], s cílem zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělit Evropu, získat domácí podporu a vytvořit dojem selhání států ležících ve východním sousedství EU“. „Kreml na jedné straně financuje politické strany a další organizace v EU s cílem podkopat politickou soudržnost a na druhé straně se kremelská propaganda přímo zaměřuje na konkrétní novináře, politiky a jednotlivce v EU,“ stojí v usnesení.

V roce 2016 navštívil Ruské centrum velvyslanec Ruské federace v České republice Alexandr Zmejevskij. Hlavním tématem jeho návštěvy byly nové možnosti spolupráce s ruskými vysokými školami. Zdroj: info.zcu.cz

Spolupráce plzeňské vysoké školy s nadací přesto probíhala až do roku 2022. Ještě 25. února, tedy den po napadení Ukrajiny, měl v prostorách tamního Ruského centra proběhnout metodický seminář a setkání učitelů ruštiny, to vše financované z grantových zdrojů nadace Russkij mir. 

„Žádné výzvy k ukončení spolupráce nebyly“

V den zahájení ozbrojeného útoku Ruska na Ukrajinu, 24. února, ale rektor univerzity s nadací vypověděl smlouvu. O půl roku později, v létě 2022, byla nadace Evropskou komisí zařazena na evropský sankční seznam. Jako důvod komise uvedla „šíření prokremelské a protiukrajinské propagandy, ospravedlňování ruské vojenské agrese proti Ukrajině, podporu nezákonné anexe Krymu a Sevastopolu a uznání takzvaných separatistických ‚lidových republik‘ v Donbasu“ Ruskou federací.

V průběhu deseti let existence obdrželo Ruské centrum v Plzni od nadace Russkij mir na svůj provoz celkem 250 tisíc eur, v přepočtu přes šest milionů korun. Centrum získalo i šest projektů z grantů nadace, každý ve výši zhruba šesti tisíc eur, v přepočtu přibližně 150 tisíc korun na jeden. „Projekty se týkaly výuky ruského jazyka. Prostředky za dva poslední projekty byly vráceny z důvodu uzavření centra,“ upřesnila naší redakci mluvčí Západočeské univerzity Andrea Čandová. 

Jak dále mluvčí vysvětlila, činnost Ruského centra se vždy týkala výhradně aktivit spojených s výukou ruského jazyka, literatury a ruských reálií. „Ve své práci všichni lektoři usilovali o apolitičnost. Obsahem spolupráce byla vždy výhradně akademická činnost. Během činnosti Ruského centra nikdy nedocházelo k politickým aktivitám či propagaci kremelských postojů.“ Andrea Čandová rovněž upozornila, že ze strany vlády ČR v tu dobu neexistovala žádná omezení ani výzvy k ukončení spolupráce. 

To potvrzuje i vyjádření Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. „Západočeská univerzita v Plzni se na ministerstvo vnitra v minulosti sama obrátila a projevila zájem o spolupráci v oblasti posilování odolnosti akademické sféry vůči nelegitimnímu ovlivňování. Tato spolupráce od té doby pokračuje, ze strany ministerstva vnitra má podobu metodické podpory a poskytování konzultací,“ napsala Hana Malá, mluvčí této instituce. Západočeská univerzita tak učinila v lednu roku 2022, tedy po deseti letech spolupráce s nadací a měsíc před začátkem invaze do Ukrajiny.

Kontrolu obsahu výukových materiálů mají podle mluvčí univerzity na starosti odborní garanti jednotlivých předmětů, vedoucí jednotlivých jazykových oddělení a ředitelka Ústavu jazykové přípravy. Redakce investigace.cz požádala vedoucí oddělení slovanských jazyků Vlastu Klausovou a metodologickou pracovnici centra Varvaru Golovatinu, které měly obsah výukových materiálů na starosti, o rozhovor, obě však žádost odmítly. „Vzhledem k tomu, že zřizovatelem Ruského centra byla ZČU, nemám ani já ani kolegyně Golovatina kompetence poskytovat rozhovory médiím,“ napsaly.

Klausová se opakovaně účastnila mezinárodních akcí pořádaných nadací Russkij mir i po roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. „Její účast byla vždy schvalována vedením Ústavu jazykové přípravy ZČU dle platných předpisů univerzity,“ dodala mluvčí ZČU.

Vlasta Klausová přebírá dar od ředitelky Ruského domu v Praze Aliny Šuniny, rok 2021. Zdroj: Ruský dům v Praze

Ruský svět v Plzni

S tvrzením o apolitičnosti Ruského centra souhlasí i jeho bývalý student Jakub Zieba, který dnes studuje v Rusku. „Jako návštěvník tohoto centra můžu říct, že se nejednalo o žádnou politickou propagandu, nýbrž o výuku ruštiny, konverzace v ruském jazyce a poznávání ruské kultury formou knih, prezentací, přednášek a podobně. Nedokážu pochopit, jak někomu může vadit kultura, výuka cizího jazyka a vůbec chuť vzdělávat se – to je velice smutné,“ sdělil redakci a dodal, že je otřesné, že Ruské centrum při ZČU v Plzni bylo okamžitě „po začátku SVO (speciální vojenské operace, pozn. red.) v roce 2022 uzavřeno a zrušeno“. 

„Videotéka“, na kterou odkazovala dnes už nefunkční stránka Ruského centra, však politický obsah nabízela. Například projevy Dmitrije Medveděva (místopředsedy Bezpečnostní rady Ruské federace), patriarchy Kirilla, odkazy na rozhovory s ruskými politiky na webu Sputnik (tehdy Hlas Ruska) nebo 5TV (dnes Russia Today). Mezi pozvánkami Ruského centra z roku 2020 je také pozvánka na Fórum Ruského světa, jehož součástí byla i online škola mladého novináře a rovněž vystoupení Vladimira Putina, patriarchy Kirilla, tehdejšího předsedy vlády Michaila Mišustina, ministra zahraničí Sergeje Lavrova i ministra vzdělání Sergeje Kravcova (rodina posledně jmenovaného se mimochodem usadila v Praze). Novinářskému řemeslu učili zahraniční studenty šéf ruské zpravodajské agentury TASS, šéfredaktor časopisu Russkij mir a novináři prokremelského deníku Komsomolskaja pravda. 

Některé výukové aktivity nabízené studentům byly navíc navrženy přímo v Rusku. Například v roce 2012, tedy během prvního roku působení Ruského centra v Plzni, psali studenti ruštiny z celého světa takzvaný totální diktát z ruštiny. Jedná se o každoroční akci na podporu vzdělanosti v ruštině financovanou ruskou Nadací prezidentských grantů a Ruské centrum v Plzní se jí také účastnilo.

Bývalá vedoucí metodologická pracovnice Ruského centra v Plzni, rok 2014. Infografika na pozadí: Jaké je Rusko? Klíčová slova: Svaz, sláva, bratrské národy, moudrost, silná, velká, svatá, vlast. Zdroj: Facebook, Varvara Golovatina

„Existuje jediná cesta, jak zachránit naši zemi a svobodu jejích lidí – postupně a vytrvale se zbavovat masových záchvatů individualismu, aby se veřejná prohlášení o nezávislosti na minulosti a neangažovanosti vlasti v budoucnosti stala přinejmenším známkou nevkusu,“ zněl úryvek textu z diktátu od ruského nacionalistického spisovatele Zachara Prilepina.

Článek vznikl ve spolupráci s Prague Security Studies Institute a s podporou Open Information Partnership.