Malíř Josef Šíma se vrátil do Západočeské galerie v Plzni

Šímovu tvorbu formovalo prostupování mezi různými světy – mezi českým a francouzským prostředím, mezi malířstvím a poezií, které dokázal originálně propojovat do jedinečného výtvarného jazyka. Jádrem výstavy jsou Šímovy práce z dvacátých a třicátých let, jejichž imaginace je na výstavě srovnávána s analýzami poezie lingvisty Romana Jakobsona. 

Výstava reflektuje Šímovy začátky ve Francii, kam odjel v roce 1921 a kde zůstal natrvalo. Tehdy se ocitl v jiném světě a jeho tvorba začala reagovat na nové vizuální a myšlenkové stimuly. Název výstavy – Mezisvěty – odkazuje ke střetům a prolínání různých oblastí v Šímově tvorbě. Výstava JOSEF ŠÍMA. MEZISVĚTY je ve výstavní síni Masné krámy k vidění až do 1. března 2026.

Kromě zásadních Šímových obrazů a kreseb výstava bohatě představí Šímovy ilustrace, mezi kterými nechybí například výtvarný doprovod knihy Ztracený ráj Pierra Jeana Jouva. Jakousi raritou pak může pro návštěvníky být komiks Kůň Pu, který Šíma vytvářel pro Lidové noviny. Zastoupeny jsou i archivní materiály jako dopisy, katalogy či fotografie. Výběrově výstava také připomene ve vzájemném dialogu s Šímovou tvorbou další osobnosti tehdejší české i zahraniční výtvarné scény, jakými byli Jindřich Štyrský, Jan Zrzavý, František Kupka či Max Ernst. Projekt připomíná také Šímovy návrhy vitráží ze šedesátých let, které vytvářel pro kostel sv. Jakuba v Remeši, a volně tak navazuje na první plzeňskou výstavu z roku 1964, kterou tehdy pro ZČG připravila Anna Masaryková, kunsthistorička a vnučka prvního československého prezidenta.

Šímovo dílo se tak po desetiletích vrací tam, kde už jednou sehrálo významnou roli – do Západočeské galerie. Jeho první výstava totiž výrazně přispěla nejen k rehabilitaci Šímovy tvorby i širšího okruhu české meziválečné moderny, ale ovlivnila také samotný akviziční program galerie, která díky ní významně rozšířila své sbírky o řadu Šímových děl.