Na deseti místech ve veřejném prostoru města Klatov jsou opět po roce díla současných umělců v rámci populární přehlídky Sochy v ulicích. Letos jde o práce vybraných absolventů Akademie výtvarných umění v Praze. A jako obvykle i tentokrát se očekává na sociálních sítích bouřlivá diskuse občanů města o vystavených sochách.
Autoři letošního 4. ročníku festivalu současného umění během svých studií nebo během svého profesního působení, prošli sochařskou školou vedenou v letech 1990 - 1995 profesorem Hugem Demartinim. „Autoři patří do umělecké generace, která výrazně vystoupila v 90. letech 20. století. Je to generace specifická, která ještě zažila šedou a stísněnou předlistopadovou dobu, ale dozrávala a naplno vykročila již do svobodného tvůrčího času. Nadechovala a reformovala se i Akademie výtvarných umění, přicházeli sem inspirativní profesoři, pořádaly se společné výstavy,“ říkají kurátoři výstavy Petr Krátký a Zuzana Kantová.
V Klatovech právě teď vystavuje například Milan Cais, vizuální umělec, performer, hudebník, spoluzakladatel a klíčový člen skupiny Tata Bojs. Ten se prezentuje kovovým dílem v podobě úhledně vyskládaných obřích knih s podivnými názvy. Je umístěno na nádvoří refektáře jezuitské koleje přímo sousedící s budovou městské knihovny.
Přehlídky se letos zúčastnili tito autoři: Milan Cais, Hugo Demartini, Jan Kadlec, Marius Kotrba, Štěpán Málek, Vojtěch Míča, Tomáš Polcar, Lukáš Rittstein, Jan Turner
Každý rok lidé bouřlivě diskutují nejvíce o soše umístěné na malém Náměstí Přemysla Otakara II a letos to zřejmě nebude jiné. Prestižní plac tentokrát obsadil Vojtěch Míča se sousoším nazvaným Krajina. Vzniklo speciálně pro toto místo a váže se k němu velká a překvapivá symbolika. Jde o 6,5 metrů vysoký sloup figurálního tvarosloví, který je podepřen třemi různými kameny. Kameny se neliší jen velikostí a materiálem, ale také svoji historií.
Pískovcový kámen je původním soklem pod sochu, přičemž žulový pochází z pomníku Jana Švermy – předválečného novináře a politika. Původně byl v letech 1969 – 1999 umístěn na předmostí Švermova – dnes Štefánikova mostu v Praze a v roce 2004 byl přestěhován na Olšanské hřbitovy v Praze. Další kámen pochází z pomníku Antonína Zápotockého – druhého komunistického prezidenta Československa, který stával právě na tomto malém klatovském náměstí. Po roce 1989 byla bronzová socha odstraněna, převezena do galerie na Klenovou a tam demonstrativně zakopána.
Prázdný sokl z původní sochy Zápotockého dlouho zůstal uprostřed prostranství. Jeden čas galerie dokonce uvažovala o tom, využít ho pro dočasné výstavy soch – volně inspirována podobnou akcí pro prázdný sokl na Trafalgar Square v Londýně. Někdy kolem roku 2006 byl ale i ten převezen na Klenovou.
Velmi úspěšným sochařem je dnes také Lukáš Rittstein, syn velmi uznávaného malíře Michaela Rittsteina, který tvoří v Brnířově u Kdyně. Africké dítě Lukáše Rittsteina z bronzu a ocele najdete před budovou okresního soudu.
Čerstvý držitel dvou Českých lvů Jan Kadlec, které získal za práci na kostýmech a scénografii k novému českému filmu Amerikánka, vystavuje v rámci přehlídky v kostele sv. Vavřince své monumentální figurální dílo představující filmovou postavu Rockyho Balboa. Ten je ztvárněný v jeho ikonické vítězné póze. Socha je vytvořena z 50 000 kusů VHS kazet a odkazuje na filmový boom počátkem 90. letech 20. století v tehdejším Československu.
Díla dalších autorů najdou lidé například v podchodu pod Plzeňskou ulicí, na věži budovy bývalé telekomunikační ústředny, dále pak v Hostašových sadech, naproti kostelu sv. Vavřince a také na schodišti kostela na Náměstí Míru.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám