Počasí dnes19 °C, zítra22 °C
Sobota 25. května 2024  |  Svátek má Viola
Bez reklam

Ostrý ska-punk skupiny Rambanbám je divoký a hravý živel, který nikoho nenechá v klidu

Pořádně našlápnuto má hodně ostrá ska-punková kapela Rambanbám z Plzně. Fanoušky teď na jaře potěšila skupina s obtížně vyslovitelným názvem vydáním hned dvou nových singlů. Ten novější se skladbou Napořád si odbyl premiéru před týdnem. Krátce předtím už vyšla skladba Swinčík. Obě novinky doprovází originální videoklipy. O historii, současnosti i dalších plánech Rambanbámu jsme si povídali s kapelníkem Pavel Kutkou, hráčem na klávesy a s Josefem Petříkem, který vládne akordeonem.

Jak vznikl název vaší kapely Rambanbám?
Pavel Kutka: Vzniklo to tak, že kluci měli inspiraci v dnes již bývalé plzeňské skupině Tleskač. Ta měla písničku, kde se objevovalo jméno Bámba Rambambám, klukům se ten název nějak zalíbil. Jen tam upravili písmena a dali to „n“ doprostřed, aby se to při vyhledávání nemíchalo s tím původním názvem. Přišlo nám to jako vtipný a neoposlouchaný název. Také je tam trošku příběh podle Járy Cimrmana, že Albert Rambanbám byl zakladatel fiktivní kapely, který shromáždil hudebníky z okolí a poskládal z toho hudební skupinu. Chvilku se to jmenovalo Hudební společnost Rambanbám. Ale pak jsme to zkrátili jen na Rambanbám. Ale tohle je příběh té fiktivní postavy. Občas jsou s tím jménem spojeny ale nějaké problémy. Tak v polovině případů jsme na plakátech a v dalších informačních materiálech uvedeni špatně. Jsou tam různé variace toho jména.
Josef Petřík: Teď má vyjít nějaká publikace o názvech českých kapel. A našel si nás autor jako kuriozitu, tak jsme mu také dávali k tomu nějaký příběh. Máme koupeno asi sedm různých domén, aby se k nám na web člověk dostal, když to zadává v různých kombinacích. Určitě jsme ale nevyužili všechny možné kombinace.

Se skupinou Tleskač jste udržovali nějaké vztahy?
P.K. Ani jsme s nimi nikdy nehráli. Vlastně jsme se ani nepotkali. My jsme vznikli v roce 2011, oni se asi brzy potom rozpadli. Ale kluci tehdy Tleskač poslouchali. V té době hodně letělo skáčko. A díky tomu jsme vlastně vznikli. My jsme se s dalšími zakládajícími členy skupiny znali z orchestru dechovky ZUŠ Přeštice. Byl tam tehdy jeden trumpeťák, chtěl někde hrát a žánr Ska byl vlastně jediný, kde se dechy daly nějak uplatnit. Pokud jsme tedy nechtěli hrát nějaký Jazz nebo něco takového. To skáčko bylo ideální, klukům se líbili Tleskači a tak to celé vzniklo. Cílem bylo oproti Tleskači být více punkoví, mít tam víc zkreslenou kytaru. A aby to nebylo takové typické skáčko, ale aby to mělo větší říz. A možná budeme mít ještě větší říz. Do kapely jsme vzali nového kytaristu Dejva, to je mladý pankáč, tak ten to možná ještě více okoření.

Na webu skupiny máte uvedeno, že pocházíte z Chlumčan na Plzeňsku?
J.P. No, spíše je to z okolí Chlumčan. Ale teď se trochu rozprcháváme i mimo region. Já jsem původem z Rokycan, ale v kapele jsem jen tři roky, Pája je teď ze Středočeského kraje. Někteří členové skupiny ale ještě na jižním Plzeňsku zůstávají. Teď už spíše říkáme, že jsme osmičlenná skupina z Plzně. Máme v kapele i jednu slečnu, Eliška hraje na pozoun a zpívá sbory. Původně nás bylo pět, ale postupem času jsme se rozrostli na osm. Teď už máme i početnou dechovou sekci.

Začátky skupiny Rambanbám byly více punkové?
P.K. My jsme vlastně ten žánr vůbec nezměnili, od té doby co jsme vznikli. Nevím tedy, jestli je to dobře nebo špatně. Ale od začátku jsme chtěli dělat trochu ostřejší skáčko s autentickým zvukem.
J.P. Na těch našich dvou posledních singlech je jeden, který má blízko ke swingu. A jmenuje se Swinčík. Přináší svěží elektro swingový nádech, který vypráví o osudu věčného smolaře tančícího proti svému osudu. Druhý singl Napořád nabízí unikátní spojení ska a punkových prvků s nádechem melancholie. Píseň reflektuje trpké a sladké momenty života nás všech, které s přibývajícími lety dostihnou každého z nás.

Animovaný klip Swinčík vypadá parádně. Kdo je jeho autorem?
J.P. Autorkou animovaného klipu je Klára Prchalová, alias GWANDA, velmi talentovaná vizuální umělkyně a absolventka plzeňské školy designu. Teď studuje prvním rokem v Brně a je jí teprve 19 let! Určitě to dotáhne daleko. Známe se z Plzně z místního hudebního prostředí. Ten druhý hraný klip jsme si původně chtěli udělat úplně sami. Ale pak jsme si řekli, že by to nemuselo vypadat dobře. A chtěli jsme něco hezkého. Tak jsme oslovili místního muzikanta a umělce Honzu Lichtenberga. Ten nám to natočil a sestříhal. Nám se to líbí. Teď uvidíme, jak se to bude líbit lidem.

Pracujete teď na novém albu?
J.P. Není naplánované, kdy to vyjde a kdy se to nahraje. Ale pracujeme na tom a skládáme nové věci.
P.K. Uvidíme, jestli z toho ve finále bude album. Teď máme tři alba, to první je takové neoficiální a nahrávané v garáži. Ani nebylo oficiálně vydané. A teď jsme řekli, že bychom se možná vydali cestou singlů. Že bychom složili dvě písničky, nahráli je a vydali jako singly. Než násilně splácat celé album. Řekli jsme si, že nechceme dělat moc vatu. Abychom udělali tři, čtyři dobré písničky a zbytek by byl jen tak narychlo splácaný. Uvidíme, jak to dopadne. Ale přijde mi dobré, že z kapely pořád něco nového padá. Třeba za půl roku a za rok. Než když bychom byli schopni udělat kvalitní album za čtyři až pět let.
J.P. Mně se ta cesta singlů také líbí. Když vyjde nějaké nové CD, tak si na něm najdu tři až čtyři favority, zbytek ale tak nějak zapadne. Ale zatím na to není ve skupině jednotný názor.

Jaký váš song je u vašich fanoušků nejpopulárnější?
P.K. Určitě Babeta a určitě Copa je tuto. Jsou statisticky nejposlouchanější a fungují i nejlépe při koncertech.

Jak vznikají vaše songy a který máte nejradši?
P.K. Nestává se často, že někdo přinese text a skládáme k tomu hudbu. Většinou je to tak, že přijde někdo s nějakým nápadem. Třeba písnička Copa je tuto vznikla tak, že přišel bubeník s tím, že ho v práci napadla přímo ta melodie refrénu. I text měl docela vymyšlený. My jsme se pak postarali o ten zbytek, co by se do toho hodilo za akordy. Vymýšlely se ještě dechy. Někdy to funguje tak, že někdo přinese akordy, které k sobě pasují, začne je brnkat, začnou k tomu hrát dechy. Vznikne nějaká melodie a k té se přizpůsobí zpěvy. Většinou to má základ u jednoho člověka, který přijde s nápadem a ostatní to potom rozvíjejí dál, učešou to vyšperkují a nějak si to časem sedne. Obecně platí, že máme trumpeťáka, který má strašný cit na to, aby dělal pěkné a líbivé melodie k dechům. Většinou vymýšlí i ty hlavní melodie. S akordy se pak přidávají druzí. Já mam spíše tendenci to pak učesávat. Nejsem úplně ten, který nosí nové nápady. U mě platí, že nejradši mám tu nejnovější píseň. Tak teď je to Napořád.
J.P. Mně osobně se z těch starších věcí líbí asi nejvíce Fellas. A z těch dvou nejnovějších se mi líbí více asi Swinčík.

Jak často hrajete?
J.P. Jedeme tour od jara do podzimu. Hlavně samozřejmě přes léto. Podzim a zima je taková klidnější. Pak je čas na rodinu, na studio, děláme na nových věcech. Přes léto hrajeme skoro každý týden někde. Jsou tam festivaly, poutě, městské akce. Vzhledem k tomu, že je nás osm, je někdy docela obtížné, naskládat se do klubu. Styl naší kapely se hodí spíše někam ven. Moc rádi bychom si zahráli na kultovním festivalu Mighty Sounds v Táboře.
P.K. Chtěli bychom jezdit samozřejmě po celé republice, letos těch koncertů je hodně. Ale jsou především v Plzeňském kraji. Dříve jsme bývali i na Moravě a v Jihočeském kraji a na Karlovarsku. Netrvám na nějakých obrovských festivalech, ale rád bych to obrazil tak nějak všude. Bylo by fajn ukázat se i na vzdálenějších místech.

Kde hrajete nejraději?
P.K. Jezdíme pravidelně na Kotvu na Hracholusky. Tam hrajeme každý rok a máme to tam moc rádi. Je tam skvělá atmosféra, koupání...

Doma v Plzni ?
J.P. Loni jsme hráli na Pilsner Festu, zvou nás pravidelně na Festival na ulici. Hrajeme na pódiu U Branky. Určitě bychom někdy chtěli i na hlavní scénu na náměstí Republiky. Ale Festival na ulici se nám všeobecně hodně líbí. Drží se Plzně, vystřídají se při něm všechny žánry, všechny věkové kategorie muzikantů. Je to takových hezkých devět dnů kvalitní místní muziky z kraje. Mám spoustu kamarádů v dalších skupinách. Mohu se na ně jít podívat a všechno to vidím vlastně v jednom týdnu. Letos jako kapela máme plzeňských koncertů naplánováno docela hodně. A také budeme na pivních slavnostech v Rokycanech, v Plasích na Plaském kulturním létě, na Rock Festu Křimice, na pouti ve Stodu, na Raven Festu a také třeba na festivalu Slunce ve skle v Plzni-Černicích. Určitě bychom mohli hrát i v zahraničí. Jde hlavně o muziku. Němělo by vadit, že zpíváme česky. Hlavně bychom nikdy nehráli na žádné akci politické strany.

Jak si stojí aktuálně Ska scéna v Česku?
J.P. Teď prý zažíváme asi pátou vlnou Ska v Česku. Těch kapel ale ve skutečnosti moc není. Každá je specifická tou svojí barvou a míchá se obvykle ještě s nějakým dalším stylem a je to hodně originální. A je tady na druhou stranu hodně kapel, které si do názvu dávají, že hrajou skáčko, ale vlastně tam mají jen žesťový nástroj. A skáčko to vlastně vůbec není.

Jste hodně divoká skupina?
P.K. Nedá se to srovnat s tím, když nám bylo lehce přes dvacet, kdy jsme začínali hrát. To jsme byli jako utržení od řetězu. Vypadli jsme z domova a jeli někam pryč, měli jsme řidiče, všichni mohli popíjet. Spoustu koncertů jsme odehráli v různých stavech pod vlivem alkoholu. Ty cesty dodávkou z koncertů byly potom hodně výživné. Teď už má ale víc jak půlka členů skupiny děti. Tak se snažíme domů vracet v nějakých normálních stavech a brzy! Tak už je to mírnější. Teď už jsem schopen si koncert užít daleko více ve stavu střízlivém. Při koncertech je dobrý pohled na Pepu a na Dejva, ti to tam rozjíždí slušně. Já jsem spíše statický hráč za klávesami.
J.P. Jak už tady jednou zaznělo. Máme teď ve skupině dvacetiletého pankáče Dejva, tak si myslím, že nás trošku stáhne zpátky. Já se vezu občas s ním, to se přiznávám.

Jaké vaše hlavní profese?'
J.P. Já jsem vývojář, dělám webovky.
P.K. Já dělám IT konzultanta. Bubeník dělá ve firmě na podlahy, kytarista dělá jazykovku, Eliška je sestřička v porodnici, trumpetista studoval jadernou fyziku a učí na univerzitě a dělá nějaké projekty pro Temelín. Druhý trumpeťák dělá datovou analytiku a basák podniká v gastronomii.

Na nejbližší koncert skupiny Rambanbám může vyrazit v sobotu 1. června na Pivní slavnosti do Rokycan. Vystoupí tam od 19.00 na náměstí. 

Hodnocení článku je 80 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto David Capone, se svolením skupiny Rambanbám

Štítky skupina Rambanbám, ska punk, skáčko, skáčko z Plzně, Rambanbám, copa je tuto

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Ostrý ska-punk skupiny Rambanbám je divoký a hravý živel, který nikoho nenechá v klidu  |  Kultura  |  Zprávy  |  Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.