Virtuální výstavu po tajemných historických hřbitovech bývalých Sudet vznikla díky spolupráci katedry filozofie Fakulty filozofické a ateliéru Multimédia Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Obě fakulty jsou součástí Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Prostřednictvím virtuální výstavy se zájemci seznámí například s vývojem historických hřbitovů, jejich znaky a architekturou, aniž by museli vstát od svého počítače.
„Historické hřbitovy jsou místa, na nichž je koncentrována historická paměť obce či regionu. Představují specifický a svérázný historický pramen, který uchovává cenné informace o životě a osudech obyvatel, jejich životním standardu, zvycích a tvořivosti, ale nepřímo také o hospodářském vývoji dané oblasti nebo soudobé módě. Samotné náhrobky jsou zajímavými řemeslnými nebo výtvarnými díly, která odrážejí architekturu a umění dané doby,“ vysvětluje důvody svého zájmu o dané téma Lada Wagnerová z Fakulty filozofické ZČU.
Navzdory vzrůstajícímu zájmu občanských iniciativ i samospráv o jejich zachování nebo rehabilitaci jsou tyto památky na řadě míst stále ohroženy nevhodnou péčí nebo dokonce zánikem. „Ohrožené hřbitovy najdeme po celém území naší republiky. Společně s mými kolegyněmi a kolegy jsme se však rozhodli představit téma historických hřbitovů na příkladu někdejších Sudet, tedy v oblasti s původně převažující většinou německého obyvatelstva, kde došlo v moderní historii k radikálnímu narušení kontinuity jazykové i kulturní a kde lze zánik částí nebo celých hřbitovů pozorovat na mnoha případech,“ říká Lada Wagnerová.
„Mnohé památky již zachránit nejde a jsou upraveny pouze do pietní podoby, jak k tomu došlo například v části hřbitova Nový Svět u Borových Lad na Šumavě. O některé se starají místní spolky, takovým příkladem je hřbitov Šitboř u Poběžovic v okrese Domažlice. Na některých je záchrana ještě možná a na své ochránce čeká, to je například hřbitov v obci Stvolny, části města Manětín v okrese Plzeň-sever," informovala mluvčí ZČU Šárka Stará.
Výstavu Paměť hřbitovů – Sepulkrální památky někdejších Sudet si nyní díky spolupráci katedry filozofie s týmem ateliéru Multimédia pod vedení Lukáše Kellnera mohou v její virtuální podobě prohlédnout ZDE všichni, kdo se o sepulkrální památky zajímají. Prostřednictvím tří tematických okruhů – Místa, Lidé a Hroby a náhrobky – je výstava seznámí s některými známými i méně známými aspekty historických hřbitovů. Stačí kliknout ZDE.
Tematický okruh Místa se věnuje vývoji historických hřbitovů od josefinských reforem pohřbívání až do poloviny 20. století. Ukazuje jejich typické znaky, architektonické prvky, ale také dosud málo zkoumané téma vegetace na hřbitovech a její vzájemné interakce s objekty vytvořenými lidmi. Tematický okruh Lidé se zaměřuje na osobnosti zemřelých a další příbuzná témata, jako je problematika čestných hrobů, vojenských hrobů a kenotafů, ale také na využívání fotokeramiky na sepulkrálních památkách. Okruh Hroby a náhrobky představuje náhrobek jako specifický objekt studia, ať už z hlediska použitého materiálu, charakteru a techniky provedení, výtvarného stylu, nebo ikonografie.
Na rozdíl od fyzické výstavy nabízí ta virtuální také 3D modely zkoumaných hřbitovů v Dlouhé Vsi, Hartmanicích a Šitboři, vytvořené z dat získaných snímkováním z dronu. K prohlédnutí stačí obrazovka počítače, s prostředky virtuální reality však může výstava přinést ještě silnější zážitek.
Foto ZČU, Západočeská univerzita v Plzni
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Nemohu se ubránit pocitu, že mladí studenti si mají podle jakéhosi rozhodnutí pamatovat více o hřbitovech v bývalých Sudetech nežli o českých obětech války, které leží na českých hřbitovech v českém vnitrozemí. Koneckonců prezident Petr Pavel mluvil v Terezíně bez rozlišení o našich, tedy německých i českých chybách.
