Vstup do Schengenu podle starostů z česko-německého příhraničí pomohl životu a zaměstnanosti

"Bereme to s dětmi už jako samozřejmost. Ale při covidu jsme zjistili, jak je to složité, když to najednou nejde. Ale je třeba si toho vážit a nebrat to jako samozřejmost, abychom o to nepřišli," řekl starosta Klenčí pod Čerchovem Jan Bozděch (ANO a nezávislí). Podle něj je pohyb na hranicích daleko volnější než dřív. Je snadnější najít práci v Německu, do obcí se stěhují lidé, kteří chtějí být blíž bavorským firmám. "Městys se nevylidňuje," řekl starosta. Klenčí teď připravuje desítky parcel a bytů.

Vesnice, které se vylidňovaly, se zase trochu zalidňují. "Nejsou to jen rekreanti, ale začínají tam lidé i bydlet, i když tam nemají trvalé bydliště. Mohou odtud pracovat z domova na internetu. Kraj tam natáhl v posledních pěti letech optické sítě. Jde i o malé obce z Klatovska i Tachovsko," řekl šéf krajského odboru regionálního rozvoje Miloslav Michalec.

"Cestování je výrazně jednodušší. Pro prostého člověka se smazává pojem hranice. Kdyby nebyl Schengen, tak by lidé stáli na hranicích, když by si chtěli koupit v Německu tři mléka a jet zase zpátky," řekl Picka. Mladí podle něj nedokážou pochopit, proč se stálo na hranici. Schengen také podle Picky posílil propojení česko-německého příhraničí. "Seberou se hasiči a jedou tam. Děti tam jezdí a nepotřebují nic," řekl. Krajský radní Libor Picka (STAN), starosta Bělé nad Radbuzou, kde jsou dva hraniční přechody uvedl, že už se pohraničí nevylidňuje, mladé rodiny se z Prahy a Plzně vracejí.

"Otevřené hranice hodně pomohly, pozitiv to přineslo určitě víc. Vždy jsem měl špatný pocit, že tam stojí nějaký celník. Musí se ale dbát na to, aby byla schengenská hranice zvenčí neprostupná a hodně hlídaná," řekl senátor a bývalý místostarosta příhraniční Kdyně Vladislav Vilímec (ODS). Obce se oblékly do nového hávu a jsou pohlednější. "Lidé se k nám budou víc stěhovat, pokud tu bude zajímavá práce, zázemí i kulturní příležitosti. Dnes je ale bydlení na venkově daleko dražší než ve městech," uvedl. Podle Vilímce je škoda, že se zrušily okresní úřady. Po roce 1989 měl každý přednosta okresního úřadu kontakty s landráty a organizovaly se přeshraniční akce.

Přes hranici míří do SRN za prací deítky tisíc lidí

Podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti), který v příhraničí bydlí, pracují v Německu z Plzeňského kraje desetitisíce lidí. "Určitě to pomohlo turistickém ruchu i obslužnosti obchodů, že se nemusí jezdit daleko do Plzně, ale stačí dojet za hranice," řekl. Výrazně se posílily investice do příhraničí, i v Bavorsku, které bylo zemědělské. "Vždycky si jedna nebo druhá strana bude stěžovat, že ji něco personálně vysává, ale žijeme tu v harmonii," uvedl. Češi z jiných částí ČR nakupují nemovitosti v příhraničí, odkud jezdí do práce.

"K plusům patří turistický ruch, lidi se mohou družit. Přeshraniční spolupráce stále sílí, ale je to vždy o lidech," řekl starosta Stříbra na Tachovsku a náměstek hejtmana Martin Záhoř (ANO a nezávislí). Díky blízkosti jednoho z ekonomicky nejvyspělejších států Evropy se podle něj zlepšila obchodní výměna. Negativy je vytěžování kvalitních zaměstnanců z ČR, kteří dostávají vyšší mzdy. Velké problémy podle něj způsobily dva roky pandemie. "I starosta partnerského Vohenstrassu říká, spolková činnost klesla minimálně o polovinu," řekl.

Otevření Schengenského prostoru je podle starosty Klatov Rudolfa Salvetra (ODS) největší příležitost, kterou dostala celá země. "Naprosto volný pohyb lidí přes hranici dává obrovskou příležitost zejména mladší generaci. Trhu práce v našich příhraničních oblastech se to hodně dotýká. Ale ne všichni tam dojíždějí na 20 nebo 30 let a vrací se zpátky," řekl starosta. Peníze, které Češi v Německu vydělají, příhraničí ekonomicky zvedají. Změna vzhledu nemovitostí na obou stranách hranice je patrná na každém kroku. Nárůst objemu automobilové dopravy je podle něj dán tím, že všichni chtějí zboží hned.