Nejmodernější plzeňská továrna zaměstná až 200 lidí, zaměří se na výrobu plechovek

Symbolický základní kámen položili zástupci společnosti letos v dubnu, výroba má začít už na začátku příštího roku. Svou roli základního kamene při tom sehrál blok vytvořený z použitých nápojových plechovek. Poptávka po udržitelných obalech stále roste, a tak není divu, že se americká společnost Ball Corporation rozhodla pro výstavbu nové továrny nedaleko stávajícího závodu, který už více než dvacet let vyrábí plechovky v Dýšině u Plzně.

V Panattoni Pilsen Digital Parku teď vyrůstá moderní závod, který zaujímá rozlohu přes sto tisíc metrů čtverečních. Celá oblast se rozkládá na místě bývalého brownfieldu po plzeňské Škodě a město Plzeň vítá jeho nové oživení, které přinese nejen ekonomické výhody, ale také pozitivní posun v udržitelném rozvoji.

Design a architektura v průmyslu

Jak se ale staví takový ekologický průmyslový provoz? Prozradil nám to ředitel společnosti Ball Radek Mádr. „V první řadě pracujeme až z 91 procent s recyklovaným materiálem, který lze stále znovu po použití recyklovat. Celý závod je koncipován tak, aby měl co nejmenší vliv na životní prostředí. Produkuje minimum odpadu, v maximální možné míře využívá obnovitelné zdroje. A to není všechno. I design a architektura budovy jsou pojaty tak, aby citlivě zapadly do okolí. Žádné nevzhledné plechové krabice, ale „zelená“ budova s prosklenými plochami, aby respektovala urbanistický projekt a zároveň byla příjemná i pro veřejnost, protože stojí blízko nákupní zóny, kam chodí denně spousta lidí.“

Investice do nového závodu je aktuálně největší svého druhu v celé České republice a představuje sumu přibližně 4,5 miliardy korun. Zároveň vznikne v novém závodu postupně až dvě stě pracovních míst. Moderní pracovní prostředí i špičkové výrobní technologie spolu s lákavým finančním ohodnocením a benefity určitě osloví řadu šikovných lidí z Plzeňska, které firma už nyní přijímá a zaškoluje.

Nápojové obaly budoucnosti

Jak uchovat vodu a jiné tekutiny? V dávnověku otázka přežití, dnes zase hledáme způsob, jak těmi obaly co nejméně zatížit planetu. O plechovkách jste možná nevěděli, že patří mezi nejekologičtější obaly vůbec. Dají se totiž recyklovat v podstatě donekonečna.

Nejdřív to byly hliněné antické amfory, ve středověku zase lidé nosili vodu v dřevěných džberech. Pro movitější tu byly cínové džbány na víno. Kočovní obyvatelé planety si vozili nápoje v kožených vacích, které se zavěsily pod sedlo koně, osla či velblouda. Mnohem později přišly skleněné lahve a na konci 20. století pak plastové petky, které se rozšířily natolik, že ovlivňují život nejen ve světových mořích a oceánech. V posledních letech ale narůstá obliba jiných obalů – kovových plechovek, které mají nejen zajímavou historii, ale také slibnou budoucnost.

Historie nápojových plechovek

Používání kovových obalů pro uskladnění potravin a nápojů je poměrně stará metoda a datuje se do začátku 19. století. U nápojových plechovek se ale historie odvíjí od jiných objevů. V první řadě to byl hliník pro výrobu plechovky jako takové, v druhé ale šlo o jednoduchý způsob otevírání, který umožnil masové rozšíření plechovky jako obalu na nápoje.  

Objev hliníku spadá kupodivu do poměrně nedávné historie – v roce 1808 byl objeven sirem Humphreym Davym. Přitom hliník je třetím nejzastoupenějším kovem na planetě a jeho zásoby jsou tak velké, že mohou bohatě postačit na několik století. Donedávna byla komplikovaná jeho výroba, protože se v přírodě vyskytuje takřka výlučně ve sloučeninách, z nichž se nedá získat tavením jako jiné kovy, vyrábí se totiž elektrolýzou z horniny nazvané bauxit.

Materiál bychom tedy měli a jeho obliba rostla tak rychle, jak lidé objevovali jeho skvělé vlastnosti. Hliník byl průlomový pro rozvoj letectví, zásadní je ve stavebnictví. První hliníková plechovka však čekala na svůj zrod až do roku 1958, kdy přišla na svět ve společnosti vybudované Adolphem Coorsem, původem německým sládkem jménem Kuhrs. Ten přišel v roce 1868 do Spojených států, aby zde za pár let vybudoval slavný pivovar. Plechovka si ovšem na svůj vznik musela počkat mnoho let po Coorsově smrti.

Brzy po první plechovce, za pouhé tři roky, následovalo očko. Samozřejmě mluvíme o tom kulatém kroužku, který je upevněný ve víčku plechovky. Když jej nadzvednete a trochu zatáhnete, ozve se lehké lupnutí a pak už následuje zašumění, po němž si můžeme zchladit hrdlo lahodným nápojem uvnitř.

Tenká jako vlas

Jenže ta původní víčka se od plechovky odtrhávala, což mělo mnoho nepříjemných důsledků, mimo jiné také proto, že plech byl ostrý a někdo se o něj mohl zranit. Definitivní vítězství v 90. letech minulého století přišlo se zavedením očka, které je pevně spojené s plechovkou, při otevírání se pomocí něj promáčkne malá část víčka a ta pak zůstává skrytá v plechovce. Nebrání bezpečnému pití a použitá plechovka se může snadno recyklovat i s ním. 

Postupem času se vyvíjel nejen tvar plechovky a technologie otevírání. Zdokonalovala se také výroba aluminiového plechu a následně i plechovky. Ještě před dvaceti lety se z jednoho kilogramu hliníku vyrobilo čtyřicet plechovek, dnes se jich ze stejného množství vyrobí devadesát. Jejich stěny jsou tenké jako vlas a váží méně než dvanáct gramů.

Zajímají Vás široké pracovní příležitosti, které aktuálně nabízí společnost Ball ve svém novém závodě v Plzni na Borských polích? Klikněte zde a dozvíte se více.