Rozsáhlá obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady vyžaduje zvláštní péči směřovanou zejména na stromy, kterých tam zůstane 37 z celkových 68. Odborníci pro jejich zachování přistoupili k technologii takzvaného vzdušného rýče, což umožňuje citlivě zasahovat do kořenů stromů a přivádět k nim chybějící vodu a vzduch. Náklady na revitalizaci náměstí a zahrady se odhadují na 135 milionů korun.
„Co se týče harmonogramu obnovy Jiráskova náměstí a klášterní zahrady, Odbor investic Magistrátu města Plzně dokončil projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení. V letošním roce zároveň zpracuje projektovou dokumentaci k provedení stavby. Na konec letošního roku plánujeme vyhlášení soutěže na zhotovitele. V roce 2023 počítáme se zahájením realizace stavby,“ přiblížil další vývoj projektu plzeňský primátor Pavel Šindelář (ODS).
Během stavebních prací zažívají stromy velký stres. Odborníci proto u 37 stromů, které na Jiráskově náměstí zůstanou, použili unikátní technologii. Aby se kořeny před rekonstrukcí posílily, vyměnila se u stromů svrchní vrstva zhutnělé půdy a odstranil okolní asfalt. Všechny ponechávané stromy je už možné dobře zalévat.
„U obnov velkých městských celků není vůbec pravidlem, aby se na stromy myslelo dostatečně dlouhou dobu před začátkem stavebních prací. O to více oceňuji, že se na Jiráskově náměstí povedlo včas přizvat příslušné odborníky. Propojení technologických řešení a potřeb přírody, dvou na první pohled nesouměřitelných světů, je důležité pro dlouhodobě udržitelný život v městech. Součástí nového náměstí bude také inteligentní systém hospodaření s dešťovou vodou,“ uvedla ředitelka Nadace Proměny Karla Komárka Petra Lepková Melingerová s tím, že nadace podporuje proměnu odborně a částkou 25 milionů korun.
„Obnovu Jiráskova náměstí považuji v plzeňském i celorepublikovém měřítku za skutečně unikátní projekt, na kterém nejenže aktivně spolupracují desítky místních organizací a nadšenců, ale který progresivním a často novátorským způsobem řeší celou řadu výzev, jež mu historie i současnost místa přináší. Těší nás, že se do přípravy projektu podařilo zapojit širokou veřejnost, která od samého počátku přispívá k tomu, aby fungoval co nejlépe. Věříme, že jeho realizace ukáže, že má smysl přistupovat k rozvoji veřejných prostranství takto kvalitně,“ doplňuje architekt Marek Sivák z plzeňského spolku Pěstuj prostor.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
