Otužování je čím dál populárnější. Jak začít?
Otužování je za poslední roky stále populárnější. Sprchování studenou vodou, ale i koupání v řekách v zimních měsících si oblíbili lidé napříč všemi věkovými skupinami. Jak s otužováním začít? Například doma méně topit.
Zatímco v počátcích pandemie celá společnost šila roušky a pekla chleba, na podzim pak přišel nový trend – otužování. Sociální sítě zaplavily otužovací výzvy a řada lidí propadla novodobému fenoménu.
Jako hlavní přínos otužování nadšenci uvádějí posílení imunitního systému, což je nejen v době pandemie velkým přínosem. Otužování má ale také pozitivní vliv na naši psychickou odolnost, zlepšuje náladu, dodá příliv energie a zlepšuje naši adaptaci na stres.
Podle odborníků i zkušených otužilců je však důležité „nepřepálit start“ a začít si zvykat na chlad postupně. Rozhodně bychom tedy neměli rovnou skákat do ledové vody, ideální je postupně zvyšovat naši toleranci vůči chladu. Například tím, že se budeme méně oblékat a doma méně topit.
„Otužování chladným vzduchem zvládne v různé míře každý. Ale plavávání v ledové vodě nebo dokonce pod ledovými krami je extrém, a ten už pro každého není,“ upozorňuje kardioložka Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.
Jak přesně začít
Způsobů, jak se začít otužovat, je mnoho. Můžete nejprve vyzkoušet pobyt v chladném povětří nebo si oblékat méně vrstev. „Lze také začít ve sprše ochlazováním končetin a postupným prodlužováním času a rozšiřováním ochlazované zóny,“ radí kardioložka s tím, že před plaváním v terénu je ideální se alespoň tři týdny každý den otužovat sprchou.
Při sprchování by se začínající otužilec měl mírně pohybovat, aby tělo neprochladlo. Za nějakou dobu pak pod studenou sprchou vydrží i několik minut. A to je ta doba, kdy je připravený vyrazit ven.
„Jakmile se jdete otužovat do vody venku, je vždy lepší si najít zkušeného parťáka nebo otužileckou skupinu. Nikdy se nenořte do chladné vody sami. Nastanou-li jakékoliv komplikace, je dobré mít kolem sebe lidi, kteří pomohou,“ upozorňuje Eva Kociánová. Kdo chce jít do rybníka či do řeky, měl by volit místa, kde je postupný vstup do vody.
Pozor si musí dát lidé s vysokým tlakem
„Otužování ledovou sprchou a aktivní pobyt v chladné vodě mohou provádět zdraví jedinci po postupné adaptaci na nízkou teplotu. Tato aktivita ale není vhodná pro lidi s onemocněními srdce, vysokým krevním tlakem a plicními onemocněními,“ říká lékařka. Samotný kontakt s velmi chladnou vodou totiž cévy stáhne a krevní tlak se výrazně zvýší, což může být pro kardiaka nebezpečné.
„Pacienti dlouhodobě léčení pro vysoký krevní tlak nezřídka trpí tlustší svalovinou srdce, my lékaři tomu říkáme hypertrofie myokardu, což je situace, ve které je srdce náchylnější ke vzniku arytmií. Chladná voda práh pro vznik arytmie snižuje,“ dodává Eva Kociánová.
Otužování však může fungovat i jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. „Víme, že dlouhodobé a pravidelné střídavé vystavování teplu a chladu zlepšuje pružnost cév. Toho se dá dosáhnout saunováním nebo třeba i střídavými koupelemi. Cévy, které jsou pružné, jsou zároveň mladé,“ říká lékařka.
Nic se nemá přehánět
K dosažení pozitivních efektů, které otužování přináší, však stačí krátká doba, třicet sekund až tři minuty. Kdo se vydá otužovat ven, měl by vnímat varovné signály svého těla. Těmi jsou pocit chladu končetin a horší pohyblivost. Otužilci by také rozhodně neměli pociťovat přeskakování srdce, bolest na prsou nebo ztížené dýchání.
Lidé si také často berou k otužování čepici, protože si myslí, že jim pomůže se zahřát. Čepice má ale spíše význam v tom, aby si otužilci nenamočili vlasy, případně jim nenamrzaly. Ztráta tepla „přes“ hlavu je víceméně mýtus.
