Desítky let byl rodák z Vysokého Mýta spojován s činoherním souborem Divadla J.K. Tyla v Plzni, do kterého vstoupil už v roce 1967. Jeho první rolí v Plzni byl Nikolaj Turbin ve hře Dny Turbinových. Dlouho hrál v Divadle pod Palmovkou a hostoval například v Národním divadle. Za svou bohatou kariéru ztvárnil více než 110 rolí, objevoval se v seriálech i na filmovém plátně. Herec se potýkal s dýchacími potížemi, které zapříčinila chronická obstrukční plicní nemoc, zemřel 2. ledna.
„Milý Viktore, činohra ti děkuje za mnoho inspirativních chvil. Vždyť není smrti tam, kde byl život vyplněn prací, láskou a obětavostí,“ uvedlo divadlo ve svém rozloučení s hercem Viktorem Vrabcem.
Viktor Vrabec se narodil 18. května 1941 ve Vysokém Mýtě. Jeho maminka byla dcerou starosty města popraveného za okupace. Navštěvoval základní školu v Jindřichově Hradci a ve Vysokém Mýtě studoval gymnázium. Stal se přeborníkem kraje ve stolním tenise, veslování a orientačním běhu. V Pardubicích vystudoval Pedagogický institut, herectví na brněnské JAMU. Po absolutoriu hostoval v Divadle na Vinohradech i v Národním divadle.
Viktora Vrabce mohou diváci znát i ze seriálů jako jsou například Dobrodružství kriminalistiky, Hříchy pro pátera Knoxe či Rozpaky kuchaře Svatopluka. Mezi jeho filmové role patří snímek Byl jednou jeden polda II. nebo poslední jeho účinkování ve snímku Já, Olga Hepnarová z roku 2016.
Členem plzeňského souboru byl v letech 1967 až 1979 a pak od roku 1998 do roku 2016. První jeho rolí v Plzni byl Nikolaj Turbin ve hře Michaila Bulgakova Dny Turbinových, brzy následoval Goethův Egmont. Obsazován byl do rolí širokého repertoáru, ponejvíce v režii Oty Ševčíka – Cassio v Othellovi, Pelops v Námluvách Pelopových, Faust v Urfaustovi. S Pavlem Pavlovským alternoval Hamleta. V Národním divadle s Jiřím Sovákem alternoval roli JUDr. Hudce ve Štěchově Třetím zvonění a s Miroslavem Zounarem roli Mlynáře v Jiráskově Lucerně. Obě role předtím hrál také v Plzni.
V roce 1979 přestoupil do pražského Divadla S. K. Neumanna v Libni (později Divadlo pod Palmovkou), kde setrval do roku 1993. V té době hrál také často před televizními kamerami, značnou popularitu diváků mu přinesla hlavní role Viktora Hájka v seriálu Zákony pohybu. Věnoval se i práci v dabingu (režie a úprava dialogů) a v rozhlase.
V roce 1998 byl uměleckým šéfem Pavlem Pavlovským přijat zpět do plzeňské činohry a stal se opět platnou posilou pánské části souboru, který měl z duše rád. Hrál například v inscenacích Je třeba zabít Sekala, Naši Furianti, Odcházení, Macbeth, Lakomec, Unavení sluncem a mnoha dalších. Za jeho životní plzeňskou roli bývá označován Willy Loman z Millerovy hry Smrt obchodního cestujícího, která byla v Plzni uvedena na začátku tisíciletí. Do důchodu odešel v roce 2016, kdy se též objevil v roli otce titulní hrdinky ve filmu Já, Olga Hepnarová. Herec Viktor Vrabec zemřel ve věku 80 let 2. ledna 2022.
