Kostel Všech svatých v Plzni na Roudné trápila propadající se podlaha a poradit si tam museli i s následky požáru. To nejhorší už ale mají za sebou, a to díky několikaměsíční rekonstrukci. Kromě památkářů přiložili ruku k dílu také farníci. Nyní je kostel opět otevřen veřejnosti, která může každou sobotu v podvečer navštívit mši svatou.
Kostel ze 14.století stojí na místě svého románského předchůdce. Samotná sakristie byla přistavená o něco později. Kostel je obklopený jedním z nejstarších plzeňských hřbitovů s dochovaným souborem dobových náhrobků. V poslední době ho však stíhala jedna pohroma za druhou. Před dvěma roky zachvátil sakristii požár.
„Stěny byly černé a mastné, tudíž bylo třeba celý prostor důkladně sanovat, což jsme konzultovali s památkáři,“ vysvětlil Šebestián Pavel Smrčina, moderátor společné duchovní správy Římskokatolické farnosti Plzeň-Severní Předměstí.
Až do výšky tří metrů bylo nutné strhnout omítku a udělat novou a co se týče klenby, ta se pomalu a postupně očistila pomocí kartáčů. „Všechno se to dělalo ručně,“ doplnil otec Šebestián.
Součástí rekonstrukce byla také sanace podlahy. Zajímavostí je, že ta se o 80 centimetrů zvedla. „Přistoupili jsme k tomu po dohodě s památkáři. Předtím to totiž bylo velice nepraktické, z kostela se šlo po pěti schodech dolů a vstupní dveře zvenku byly ve výšce pasu, takže byly vlastně nepoužitelné. Proto jsme rádi za tuto úpravu. Užitnost prostoru je nyní výrazně větší,“ popsal.
„Část původní podlahy jsme nechali odkrytou, aby si lidé dokázali představit, jak to tu vypadalo. Také je tady odhalený oltářní kámen, což je tu nejstarší věc, proto jsme chtěli, aby byla vidět,“ doplnil otec Šebestián.
Prostor zaujme také svou unikátní obkročnou klenbou, o níž některé prameny uvádějí, že pochází z dílny následovníků mistra Petra Parléře. „Je to skutečná vzácnost,“ konstatoval.
Renovace sakristie započala letos na jaře a trvala do podzimu. Odborným pracím se věnovala specializovaná firma, velké množství brigádnických hodin však odvedli sami farníci. Opravy vyšly na zhruba půl milionu korun. „Vzhledem k tomu, že jsme to řešili jako pojistnou událost, doufáme, že část nákladů uhradí pojišťovna. Na kostel máme též veřejnou sbírku,“ upřesnil otec Šebestián. Prostor nyní slouží jako zázemí pro bohoslužby.
Článek má zakázané vkládání komentářů.
