Za zmírnění dopadů koronavirové krize už zaplatila Plzeň přes 100 miliónů

Plzeňská radnice byla podle radního pro ekonomiku Davida Šloufa (ODS) od počátku pandemie aktivní a nabídla podpůrné programy pro občany, podnikatele i neziskovky. Jednalo se o program “Plzeňská 12".

„Už vloni v dubnu jsme schválili záměr podpory ze strany města. Například jsme lidem začali odpouštět či snižovat nájemné z našich bytů i nebytových prostor, posouvali splatnosti poplatků, existenčně ohroženým sportovním klubům a kulturním organizacím jsme poskytovali finanční pomoc, sanovali jsme propad příjmů našich organizací a podobně,“ vysvětluje Šlouf.

Řadu příspěvkových organizací pandemie téměř paralyzovala, město jim proto poskytlo podporu 20,7 milionu korun. Nejvyšší příspěvek získala zoologická zahrada, a to 16,4 milionu. „Konkrétně šlo o kompenzaci výpadků příjmů z tržeb a sanaci vyšších nákladů na dezinfekci. Příspěvkové organizace v oblasti kultury využily na krytí výpadku svých příjmů podporu státních dotačních programů. Výpadky příjmů byly sanovány z rozpočtu města také základním školám, kdy jsme jim navýšili provozní příspěvky o 3,5 milionu korun,“ vysvětil.

Peníze na zmírnění negativních vlivů pandemie poskytlo město také příjemcům svých dotací, neziskovému sektoru poskytujícímu sociální služby, existenčně ohroženým sportovním klubům a kulturním organizacím. V loňském roce se jednalo o 20,5 milionu korun, letos až do konce září se jednalo o dalších 6,5 milionu korun.  

„U nájmu svých nebytových prostor město poskytlo v roce 2020 slevy v celkovém objemu 9,5 milionů korun, v letošním roce k 30. září pak 1,2 milionu korun. Plzeň tak pomohla podnikatelům, kteří byli nuceni dle nařízení vlády omezit svůj provoz či úplně zavřít provozovny, tedy kavárny, prodejny a podobně,“ doplnila mluvčí magistrátu Eva Barborková.

Město také úplně zrušilo povinnost vybírat místní poplatek z pobytu a těm, kteří jej odvedli, jej formou daru vrátila. Toto rozhodnutí přišlo město na čtyři miliony korun. Kromě toho Plzeň prodloužila platnost parkovacích karet a prodloužila také splatnost poplatku za komunální odpad.

Kromě opatření z programu Plzeňská 12 město nakupovalo ochranné pomůcky pro úřady, příspěvkové organizace, ale i pro neziskový sektor. Na jejich pořízení a také na krizová centra, evakuační centra pro lidi bez domova, zajištění testů, bezpečnostní úpravy prostor úřadu vynaložilo k letošnímu konci září 52 milionů korun.

Všechny výpadky příjmu rozpočtu, které způsobila pandemie, pokryla Plzeň z vlastních zdrojů, nemusela si brát žádný úvěr. Využila hlavně peníze z přebytku hospodaření za rok 2019 a zdroje kumulované ve fondech města. „Navíc se podařilo nalézt finanční krytí pro zvýšené náklady či poskytnutí podpory na řešení negativních dopadů koronavirové krize v prostředí města Plzně,“ dodal David Šlouf.