Pondělí, 13. září 2021, 09:00
Plzeňský kraj dostavěl za 58 milionů korun východní ambit a kaple barokního poutního areálu Mariánská Týnice na severním Plzeňsku. Nový ambit kopíruje projekt Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který ho před zhruba 300 lety nedokončil. Stavba patří mezi světové unikáty a také si letos vysloužila ocenění Stavba Plzeňského kraje.
„Samotná dostavba východního ambitu není jen naplněním tohoto cíle - dostavět Mariánskou Týnici dle původního historického Santiniho návrhu. Díky této národní kulturní památce se změnil i pohled na krajinu v Mariánské Týnici, je to i obnova poutního místa a dokončení významné památky. Mariánská Týnice tak může být inspirací a určitou nadějí i pro ostatní místa nejen v našem kraji,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast kultury a památkové péče Marek Ženíšek (TOP09).
Východní ambit a kaple uzavřely celý areál do symetrického celku podle původních plánů. Na pseudofreskách, které vypadají jako barokní, jsou obličeje lidí, kteří se o projekt zasloužili. Podle Ireny Bukačové, ředitelky krajského Muzea a galerie severního Plzeňska, které v barokním areálu sídlí, jde o zázrak. Dokončený ambit odráží zrcadlově západní část a celkem tam teď stojí osm kaplí. Stavbu financoval více než 42 miliony korun evropský program IROP, téměř 14 milionů dal kraj a 1,4 milionu muzeum. Bude součástí nového prohlídkového okruhu.
„Stoletá snaha o rehabilitaci a rozvoj Mariánské Týnice zůstane trvalým odkazem dalším generacím. Hodnota, která zde díky umu, zručnosti a zdatnosti všech zúčastněných vznikla, daleko přesahuje finanční náklady. Krajinotvorný význam této dnes již národní kulturní památky přesahuje naši dobu a je trvalým vkladem krásy, harmonie a duchovní síly do české krajiny. Dokončení projektu po třech stoletích je nepochybně zázrakem, jedním z těch, které se v tomto místě děly a dějí,“ vzkázala ve své zdravici ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici Irena Bukačová, která se nemohla přímo slavnosti zúčastnit.
Mariánská Týnice byla před sto lety ruina. Po zřícení kupole kostela v roce 1920 začala ještě za první republiky snaha o její záchranu, úsilí ale přerušila válka a pak totalita. Na opravu kupole se dostalo až po pádu komunistického režimu. Nyní se místu konečně navrátila bývalá krása. Zápis mezi národní kulturní památky umožnil získat dotaci EU na unikátní dostavbu nikdy nedokončeného východního ambitu, jak to před 300 lety v době vrcholného baroka plánoval architekt Jan Blažej Santini.
Snímek ze začátku 20.století: zdroj: Muzeum severního Plzeňska
Bývalé cisterciácké poutní místo, kam patří kostel Zvěstování Panny Marie, bylo postaveno v letech 1711 až 1768. Od zrušení kláštera v roce 1785 se pro areál nenašlo využití a postupně chátral, na začátku 20. století to byla ruina. Po zřícení kupole kostel v roce 1920 začala ještě za první republiky snaha o záchranu, úsilí ale přerušila válka a pak dlouhá doba totality. Od úplné devastace areál zachránilo jen to, že v něm od roku 1952 sídlilo muzeum. Pokud vás zajímá více detailů z průběhu dostavby, můžete zhlédnout pětidílný seriál Zrcadlo baroka.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
