Sobota 5. 4. 2025 | Svátek má Miroslava
Bezprostředně po útoku na Světové obchodní centrum v září 2001 bylo jasné, že se turisté do Spojených států jen tak nepohrnou. Šest měsíců po útoku jel situaci zmapovat novinář a současný šéfredaktor Plzeňské Drbny Richard Beneš. Ačkoli od tragické události v té době uplynulo půl roku, byla atmosféra stále ponurá a v troskách dvojčat se dál pohybovala těžká technika. Budovy, které dotvářely ikonické panorama New Yorku nahradily dva světelné sloupce, které ozařovaly noční oblohu.
„Začátkem dubna 2002 chtěli v USA ukázat, že je New York bezpečné místo. V té době také otevřeli nad Ground Zero vyhlídkovou plošinu, kam se mohli lidé přijít podívat a spatřit místa, kde se věže Světového obchodního centra zhroutily. Vše bylo na přesný čas organizované a byly nutné rezervace. Z plošiny toho tenkrát moc vidět nebylo a ve výhledu bránila vysoká hradba. Vidět byl jen ten obrovský otevřený prostor. Ta plocha, která se na místě vytvořila po zřícených dvojčatech. Vidět byly i silně poškozené okolní budovy zakryté plachtou. Co se ale děje dole vidět nebylo,“ popisuje prvotní zážitky s New Yorkem Richard Beneš.
Celé místo připomínalo obří staveničtě.Jako novináře ho ale tento pohled pro turisty neuspokojil, potřeboval reportážní snímky a tak blok obešel. „Dostal jsem se až do míst, kde bylo vidět techniku, která tam na místě stále ještě odklízela obrovské množství trosek. Přiblížil jsem se kam až to šlo. V té ulici stáli policisté. Uvnitř Grand Zero to vypadalo jako na obrovském staveništi. Pracovala tam spousta lidí. Jedno auto za druhým vyváželo sutiny,“ pokračuje ve vyprávění.
Bronzová koule v Battery Parku byla původně centrální částí skulptury zdobící náměstí před dvojčaty. V troskách ji nalezli odklízeči. V místě neštěstí a v bezprostředním okolí lidé psali vzkazy obětem, pokládali květiny a zapalovali svíčky. Půl roku po neštěstí už život ve městě dál plynul, atmosféra tam stále byla ovšem velmi ponurá. „Zajímavé a poněkud zarážející bylo to, že všude v ulicích stálo plno lidí, většinou černochů, kteří tam měli provizorní stánky. V nich prodávali alba s fotografiemi z 11. září a následných dní. Mnozí obyvatelé NY ale těžce nesli, že si z tragédie udělali tento byznys. Byl jsem svědkem jedné hádky, kdy muž nabádal kolemjdoucí, aby si alba s fotografiemi nekupovali a s prodejcem se tam pohádal,“ podotýká Beneš.
Teroristické útoky z 11. září si vyžádaly 2977 obětí, mezi kterými bylo i 340 hasičů a 72 příslušníků bezpečnostních složek. S nimi zemřelo také 19 únosců pocházejících většinou ze Saúdské Arábie. K útokům se posléze přihlásil Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace Al-Káida.
„Dostal jsem se i do jedné hasičské zbrojnice, odkud posádky vyjížděly 11. září k zásahu. Opět to bylo velmi emotivní. To na mě zapůsobilo snad úplně nejsilněji. Tam si člověk uvědomil snad úplně nejvíce tu tragédii. V hasičárně měli na zdi tabuli s denním rozpisem směn. Byla tam napsaná jména hasičů, kteří ten den sloužili, vyjeli do akce a zahynuli. U jejich jmen byly různé vzkazy od kolegů typu „nezapomeneme“ a podobně. Hasič, co nás provázel říkal, že nebyla snad stanice, kde by někdo toho nezemřel. Dodnes mám při té vzpomínce na hasičárnu slzy v očích,“ dodal Beneš.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
