Počasí dnes-1 °C, zítra0 °C
Pátek 27. ledna 2023  |  Svátek má Ingrid

Ničivá povodeň se Plzní prohnala před více než 130 lety, proud vody unášel plovárnu i celý klavír

Počasí koncem léta roku 1890 bylo značně deštivé. Po několika dnech nepřetržitých lijáků byla půda natolik nasycená, že nedokázala pohltit další srážky. Už 2. září se do západočeské metropole donesly informace, že se hladina řeky Radbuzy bude zvyšovat. V pozoru tak okamžitě byla policejní stráž i hasičský sbor. Voda stále stoupala a proud nabýval na síle. Během několika hodin už nájemníky z ohrožených lokalit odvážely loďky.

První varovné zprávy přinesl telegram z Dobřan. Lidé v záplavových oblastech začali ihned jednat. Stejně tak i na městské plovárně, která se na případnou velkou vodu připravila velmi důkladně. Dveře kabin zůstaly otevřené, náčiní bylo uklizené a samotnou plovárnu držely na 18 místech provazy a řetězy. Také zde fungovala stráž, která odstrkávala nečistoty, které voda přinesla. Nápor vody ale ani plovárna neustála. Taková byla síla vodního živlu.

Během dopoledních hodin voda stále stoupala. Okolí města se tak lusknutím prstu proměnilo v jedno ohromné jezero. Také na železném mostě (dnes místo známe jako most U Jána) stály hlídky,které odstrkovaly stranou nečistoty, které voda přinesla. Bohužel ve večerních hodinách k mostu připlula utržená městská plovárna a zatarasila celý pravý mostní oblouk. Voda v Radbuze se nebezpečně vyšplhala o pět metrů nad normální stav.

Voda unášela trosky, trámy i klavír

V té samé době voda zatopila Nádražní třídu, dnešní spodní část Americké ulice u nádraží a Sirkovou ulici s okolními zahradami. Podle historiků s sebou voda unášela nejen trosky, ale například i klavír z hostince. V deset hodin se voda vylila před dnešní budovu Západočeského muzea a valila se dál přes nábřeží až do dnešní Pražské ulice, kde voda dosahovala výšky jednoho metru. Pod vodou byl i městský park.

Velká povodeň v Plzni roku 1890 - pohled od Železného mostu, foto: ZČM

O dopravu v zaplavených ulicích se starali muži na loďkách. Během dopoledních hodin převáželi obyvatele z nejvíce zasažených budov. Podle městského archivu takto evakuovali 52 lidí. V Nádražní a Poděbradově třídě vznikly provizorní lávky. Brzy ale začala voda opět ustupovat. Už 4. září mohli lidé částečně chodit po ulicích a začali s odklízením následků povodně.  

Protržený most i metr písku v městském parku

Velké škody utrpěl dřevěný most přes Mlýnskou strouhu, který se prolomil. Všechny lávky a mosty musely po povodni projít důkladnou kontrolou, že je bezpečné se po nich pohybovat. Na silnicích zůstaly výmoly a obrovské škody utrpělo mnoho domů a obchodů.

Zářijová povodeň si vybrala svou daň také v Praze. Voda strhla tři oblouky Karlova mostu a pronikla až na Staroměstské náměstí. Při povodni zahynuly desítky lidí. Dobový tisk o události informoval jako o největší katastrofě od požáru Národního divadla.

V parku na Obzině, kde rostl ukázkový zelený trávník, zůstala po opadnutí vody metrová halda písku. Okrasné křoviny byly zanesené bahnem, slámou a obilím. Hlavní stromová alej úplně zmizela a řeka Radbuza si prorazila novou cestu do Mže skrze městský park. Tak vznikl takzvaný Cíp, který se stal během povodní úplným ostrovem. Ze světa zmizela také Budilova divadelní aréna.

Velká voda roku 1890 zaplavila v Plzni cekem 240 domů, 132 sklepů, 50 krámů, 82 bytů, osm maštalí, jednu ohradu,  jednu dílnu a jedno skladiště. V plzeňském pivovaru byly v nových částech sladovny vlivem spodní vody roztrhané podlahy. Na místě zbořeného mostu přes Mlýnskou strouhu byl následující rok postavený nový, železný.

Katastrofa se opakovala o 112 let později

Ještě dnes má mnoho Plzeňanů v živé paměti datum 13. srpna 2002, kdy do města dorazila voda, která zaplavila 11 procent území města. Škody se vyšplhaly na obrovských 562 milionů korun. Nejhůře na tom byly městské části Koterov, Božkov a Roudná.


Povodeň v Plzni 2002, foto: Richard Beneš

Pod vodou byl rovněž střed města, Denisovo i Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Život ve městě se zastavil. Kolabovala doprava i zásobování. Voda začala postupně opadat od 14. srpna. Kulminace Radbuzy dosáhla úrovně až 500leté vody, Úhlavou protékala přibližně 1000letá voda a Úslavou dokonce více jak 1000letá voda. Po této přírodní katastrofě přistoupilo město i Povodí Vltavy k opatřením, aby se podobná situace nemohla už nikdy opakovat.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Národopisné muzeum Plzeňska /národopisné oddělení ZČM v Plzni | Zdroj Archiv města Plzně

Štítky povodeň, historie, Plzeň, historička, 1890, koupaliště, klavír, Radbuza, Dobřany, Národní divadlo v Praze, Povodí Vltavy (státní podnik), Praha

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.