Plzeňský příběh geniálního architekta Adolfa Loose vypráví výstava ve Vídni

Adolf Loos byl nebyl zrovna zářným studentem. Navštěvoval školy v Brně, Liberci, Jihlavě, v Rakousku i v Drážďanech. Žádnou z nich nedokončil. Míval často spory s kantory i spolužáky. Byl také častým návštěvníkem veřejných domů, kde se nakazil syfilidou, kvůli které časem úplně ztratil sluch. Během svého života se stihl třikrát oženit.

„Výstava vypráví dva příběhy: jeden brněnský a jeden plzeňský. Vídeň tvoří přirozené pozadí těmto příběhům. Spojovacím leitmotivem jsou modely Loosových realizovaných i nerealizovaných staveb,“ uvádí autoři výstavy v Českém centru ve Vídni. Na akci je možné spatřit také plakáty, které vznikly v ateliéru na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.

Loosovy práce mohou lidé obdivovat po celé naší republice. Spolupracoval například s moravským průmyslníkem Viktorem Bauerem, pro něhož navrhl vilu. Podílel se i na výstavbě brněnské „Ringstraße“ a dalších rodinných vilách. Kromě toho se věnoval i návrhům interiérů, kterých se v Plzni dochovalo po Vídni nejvíce.

Adolf Loos v západočeské metropoli působil mezi lety 1907 až 1932 a vytvořil nejméně 13 interiérů. Do dnešních dnů se jich dochovalo osm a část z nich je i přístupná veřejnosti. Většina interiérů se stavěla v Plzni pro židovskou klientelu. Možná byste ani netipovali, že v nenápadné budově u autobusového nádraží v Plzni se nachází úžasný interiér Brummelova bytu, který se jako zázrakem dochoval. Architekt projekt navrhl pro manžele Jana a Janu Brummelových na Husově třídě 58. Původně průměrný dům byl podle Loosova návrhu v letech 1927 až 1929 radikálně přestavěn.

To nejcennější se ale nachází uvnitř. V prvním patře se dochoval jedinečný dvougenerační byt pro Jana, Janu a Janinu maminku Hedviku Liebsteinovou. Pro Loose je typické, že interiéry jsou do detailu promyšlené. Obě části bytu mohly fungovat samostatně i je šlo propojit, aby se obyvatelé společně sešli například v jídelně. K vybavení patřil také unikátní vestavěný nábytek.

Přestavba domu Brummelových, 1928-29, zdroj: Archiv Michala Brummela, Paměť národa

S domem v Husově ulici je spojen i životní příběh Michala Brummela, který byl synovcem původního majitele Jana Brummela. Celou rodinu kvůli židovského původu tragicky zasáhl holokaust. O většinu příbuzných Michal Brummel přišel. Před jistou smrtí ho zachránil fakt, že jeho matka nebyla Židovka. Do unikátního bytu se mohla rodina vrátit až po válce. On sám zde žil v letech 1945 až 1962.

„Takzvaný žlutý pokoj je velice barevný, expresivní. Ona (Hedvika Liebsteinová, pozn.autora) milovala van Gogha, což v tehdejší době nebylo zrovna obvyklé. Takže Loos to udělal opravdu velice barevné. Vůbec je zajímavé, že ta stará dáma byla daleko progresivnější, řekněme vkusem i životním stylem, než ti mladí,“ vzpomínal Michal Brummel pro Paměť národa.

Ačkoli dům přešel do vlastnictví státu, žila zde jeho matka a teta až do osmdesátých let. Michal Brummel se po letech pustil do rekonstrukce a vrátil dům do podoby, jak si ho pamatoval z dětství.

Nyní návštěvníci mohou obdivovat celý byt včetně koupelny, ložnic i už zmíněného extravagantního pokoje Hedviky Liebsteinové. Více informací můžete nalézt na webových stránkách adolfloosplzen.cz a na visitplzen.eu.