Téměř třetina pacientů, kteří se v nemocnici vyléčili z onemocnění covid-19, se po několika týdnech do nemocnice vrací s dalšími obtížemi. Naznačují to alespoň dosavadní zkušenosti z interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Nemocnice letos od ledna do konce března pečovala o nejvíc nemocných s covidem v ČR. Při vrcholu pandemie to bylo téměř 300 covidových pacientů najednou. Pro řadu lidí ale zvládnutím covidového onemocnění problémy nekončí.
„Zatím je příliš brzy na hodnověrnou statistiku. Přesto nám poslední měsíce naznačují, že rehospitalizaci může vyžadovat až deset až 30 procent nemocných. To při počtu nakažených v našem regionu znamená skutečně velkou zátěž na interní kliniky a oddělení," uvedl přednosta I. interní kliniky Martin Matějovič. Obvykle se podle něj pacienti do nemocnice vracejí během dvou až čtyř týdnů od propuštění. Nejrizikovější skupinou jsou lidé nad 65 let, nemocní s více chronickými nemocemi a také pacienti, kteří se z covidu léčili na jednotce intenzivní péče. Řada těchto lidí ještě potom na následné komplikace zemře.
Důvodů k opětovnému přijetí do nemocnice je podle Matějoviče více. „Jednu velkou skupinu tvoří přímé důsledky koronavirového onemocnění - zejména trvající nedostatečnost plicních funkcí s dušností, rozvoj druhotných infekcí či výrazná ztráta schopnosti sebepéče v důsledku ztráty svalové hmoty, celkové křehkosti, slabosti, neschopnosti přijímat stravu a tekutiny," popsal.
Další lidé musí do nemocnice kvůli tomu, že po prodělání covidu se zhoršily jejich chronické choroby, jako je srdeční selhávání, poruchy srdečního rytmu, cukrovka, obstrukční plicní nemoc či pokles funkce ledvin. Přímo s covidem spojenou komplikací je vyšší srážlivost krve u některých lidí, což se projeví i několik týdnů po prodělané nákaze jako plicní embolie či cévní mozkové příhody. „Tyto komplikace paradoxně častěji postihují mladší jedince, kteří neměli závažný průběh covidového onemocnění," uvedl Matějovič.
Hlavně starší lidi další hospitalizace oslabuje a jsou pak náchylní k dalším komplikacím, zejména k infekcím. Prodlužuje to jejich pobyt v nemocnici a i po propuštění často potřebují sociální a zdravotní péči. I úmrtnost těchto nemocných je vysoká. Analýzy velkých souborů pacientů například v Anglii podle Matějoviče ukazují, že v průběhu jednoho až dvou měsíců od propuštění z nemocnice zemře každý desátý pacient po prodělaném onemocnění covid-19. „Lze tedy očekávat, že úmrtnost na covid-19 je ve skutečnosti mnohem vyšší než udávaná, protože se tato úmrtí již nedávají do přímé souvislosti s covidovým onemocněním," řekl Matějovič. Česká data o dlouhodobých důsledcích covidu-19 zatím chybí, upřesnil.
Lékaři navíc nevidí všechny lidi, kteří mají po prodělání nákazy následné zdravotní komplikace. Mnoho se jich totiž léčí doma. „My vidíme pouze pacienty, jejichž zdravotní stav vyžaduje rehospitalizaci. Předběžná data ukazují, že až polovina nemocných propuštěných z nemocnice po covidovém onemocnění jsou závislí na domácí zdravotní a ošetřovatelské péči nebo nejsou schopni návratu k běžným denním aktivitám v průběhu až dvou měsíců po propuštění," dodal závěrem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
