Můžeme se poučit ze současné koronavirové epidemie? Výzkumníci z centra NTC Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) říkají, že ano. Jejich nový projekt se zaměřuje na bezpečnost a reaguje na aktuální výzvu Ministerstva vnitra zaměřenou na přípravu složek integrovaného záchranné systému na krizové situace a budoucí epidemické hrozby. Cílem maximálně využít potenciál termokamer.
„Cítím velkou společenskou odpovědnost za stav, kdy nainstalované drahé termokamery teď na mnoha místech poskytují pouze iluzi bezpečí. Naší motivací je, aby se použití termokamer stalo do budoucna významným a spolehlivým nástrojem pro boj s epidemiemi,“ říká profesor Milan Honner, který je hlavním řešitelem projektu a vedoucí týmu infračervených technologií výzkumného centra NTC ZČU.
Bezpečnostní výzkum pro účinné využití termokamer v případě epidemických hrozeb a krizových situací, zkráceně BETERKA, má dva hlavní směry. Prvním je výzkum pro přesnější a spolehlivější bezkontaktní zjištění tělesné teploty pomocí termokamery.
„Termokamera měří teplotu povrchu lidského těla. Ta se liší od vnitřní tělesné teploty, a to podle podmínek vnějšího prostředí, ve kterém se měřená osoba nachází. Může se tak snadno stát, že člověk se zvýšenou teplotou kontrolou projde nebo že bude nahlášen falešný poplach u osoby s normální tělesnou teplotou. Nejde přitom o chybu měřicího přístroje, ale o použití byť i dobrého měřicího přístroje v podmínkách, ke kterým není určen,“ upřesňuje Honner.
S kolegy proto chtějí zahrnout do měření i další vlivy vnějšího prostředí. Ve druhé části budou vědci ověřovat, zda lze využít termodiagnostické technologie pro monitorování epidemie.
„Chceme využít statistické zpracování dat z termokamer, které jsou nebo mohou být umístěny v nemocnicích, na úřadech, ve firmách, školách, obchodech a na dalších místech, kde se pohybuje větší množství osob. Zajímá nás, zda bude možné diagnostikovat začínající epidemii a její průběh pomocí počtu osob se zvýšenou teplotou, které se pohybují po městě. Ověření budeme mít na několika chřipkových vlnách v průběhu trvání projektu,“ popisuje Honner zaměření výzkumu, který bude probíhat do konce roku 2022. Výstupy by pak mohly využít hygienické stanice nebo bezpečnostní rady měst či krajů.
„Pro pilotní ověření měřicích systémů a metodik jejich použití jsme si logicky vybrali město Plzeň. Kromě toho, že v Plzni sídlíme, nás k tomu vedou navázané spolupráce s Fakultou zdravotnických studií, Fakultní nemocnicí Plzeň, Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni i Krajskou hygienickou stanicí Plzeňského kraje. Navazujeme i na naši předchozí spolupráci s policií a hasičským záchranným sborem v Plzni,“ dodává závěrem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
