pondělí 8. března 2021 Gabriela

Domácí násilí během pandemie: S prosbou o pomoc se obrací stále více mužů

Nejistota i strach může v dnešní napjaté době vyvolat nejednu hádku. Kolikrát to ale přeroste v něco mnohem horšího. Urážky a ponižování střídá kontrola zpráv či emailů a mnohdy to i skončí fyzickým napadením. Jedni z těch, kteří poskytují terapie pro násilné osoby je i Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle té vyhledává pomoc čím dál více mužů, kteří se potýkají s násilím ze strany partnerky.

„V roce 2020 jsme zaznamenali určitý „genderový“ trend, tedy větší množství násilných žen. Celkem se na nás v roce 2020 obrátilo 125 klientů, z toho 81 mužů a 44 žen. Z celkového počtu klientů tak ženy tvoří 35 procent. V části programu, který je nařízen soudem, pak poprvé v roce 2020 byly i dvě ženy odsouzené za závažný násilný čin na partnerovi. Jde o poměrně významný posun, neboť stále přetrvává ve společnosti určitý stereotyp v tom, že násilní jsou muži a ženy jsou oběti,“ popisuje situaci metodička krizového SOS centra Diakonie Věra Víchová.

První vlna ve znamení soudržnosti

Podle organizace Bílý kruh bezpečí se během první vlny pandemie žádné exploze domácího násilí nekonala, ve druhé vlně ale došlo k obratu a dopady jsou zde mnohem výraznější.

K vykázání z domova kvůli domácímu násilí přistoupila policie v loňském roce ve 1 170 případech, v Plzeňském kraji tak rozhodla celkem 40 krát

„První vlna pandemie sice zavřela dveře domácností, nicméně tento stav ke vzniku domácího násilí nestačí. Zavřené dveře vyváří prostor pro stresy a konflikty, ale lidé reagují různě a od stresu nevede přímá linka k domácímu násilí,“ uvedla Petra Vitoušová z organizace Bílý kruh bezpečí (BKB).

Zpočátku podle odborníků převládl strach z ohrožení novým nebezpečných virem. Obavy z nemoci a strach o život svůj i blízkých společnost naopak spojovaly. To všechno se ale s druhou vlnou rozplynulo.

„Ve druhé vlně se dostavuje se únava, reakce lidí jsou diferencovanější. Více se prosazuje individualita. Tedy i povaha násilníků a tyranů. V druhé vlně se může předchozí týrání rychle vrátit do starých kolejí anebo nabrat ještě na větších obrátkách. Dlouhodobě totiž přetrvávají výrazné stresory: sladit domácí vyučování dětí se zajišťováním chodu domácnosti a případně i s home officem. Příležitosti pro relaxování a odpočinek naopak prořídly. Koncentrované soužití při redukci ostatních kontaktů, zvláště na malé ploše bytu, okořeněné finanční či existenční nejistotou vytváří silné třecí plochy,“ popisuje BKB.

Nevyjadřovat vztek je rozhodně nezdravé, říká psychoterapeut Evžen Nový

Vztek je naše přirozená emoce. Ne každý s ním však umí i adekvátně zacházet. Zatímco se jedni vykřičí nebo bouchnou do stolu, druzí se mnohdy uchylují k násilí na svých nejbližších. Právě na ně se zaměřuje program organizace Ligy otevřených mužů....

Oběť je neustále zavřená doma se svým trýznitelem a nemá tak prostor, kdy vyhledat pomoc. I proto s rozvolněním opatření počítají na krizových linkách i s nárůstem volajících.

Terapie prostřednictvím videohovoru

Diakonie nabízí terapeutický program pro násilné osoby, a to formou individuální, párové i skupinové terapie. Nyní v době pandemie je možnost i online poradny.

„Terapie se tak stává dostupnou pro více lidí a jsou tu i další výhody. Klient může být sdílnější, dokáže mluvit o náročných tématech, ke kterým by při osobním setkání nesebral odvahu. V týmu terapeutů Diakonie panuje shoda v tom, že osobní terapeutické setkání není možné plnohodnotně nahradit distančním způsobem. Ve výjimečné situaci, kterou zažíváme, je ale určitě lepší pomáhat klientům jakýmkoliv způsobem než nepomáhat vůbec,“ shrnuje situaci mluvčí Diakonie Ivo Mareš.

Terapie pak probíhá především formou videohovoru. Ve výjimečných případech je možné si s terapeutem pohovořit i čistě telefonicky.

„Vždy je upřednostňována forma audiovizuální, neboť jedním z důležitých faktorů terapie je, že se klient s terapeutem vidí. Oba sice vidí obvykle pouze obličej a nelze tak pracovat s neverbálními signály – gestikou, posturikou nebo proxemikou. Celkový dojem z druhého pak tedy může být velice zavádějící, ale stále je zde více vstupů než při telefonním hovoru,“ dodává Víchová.

Program Stop násilí funguje od roku 2009 a během více jak deseti let dochází k postupnému rozšiřování programu a týmu terapeutů. Od roku 2017 je individuální terapie poskytována i pachatelům násilných trestných činů na základě rozhodnutí soudu. Dále je program ukládán v rámci přestupkového řízení na úřadech městských částí, kdy má klient nařízeno podrobit se programu na zvládání násilného chování

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Pixabay.com

Štítky domácí násilí, Diakonie, Bílý kruh bezpečí, pandemie, vztek

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.