Stále více obcí a měst přestává používat herbicidy obsahující glyfosát a k hubení plevele využívají ekologické metody. Tou nejúčinnější je podle výzkumů likvidace plevele horkou vodou. V porovnání s aplikací nejpoužívanějšího a běžně dostupného herbicidu je tato metoda sice o něco dražší, musí se opakovat, ale nezůstávají po ní znehodnocené spodní vody, studny a půda.
Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je herbicid glyfosát pravděpodobně karcinogenní. Česko loni schválilo plošný zákaz glyfosátu, později od zákazu ale ustoupilo a zúžilo ho pouze na vysušování a urychlování dozrávání plodin na polích. Je tedy na každém městě, jakým způsobem bude likvidovat plevel, zda pomocí totálních herbicidů, nebo ekologicky.
Tlak ze strany veřejnosti, pejskařů, maminek, které s dětmi navštěvují parky je obrovský. Nikdo nechce nechat pobíhat své psy nebo děti v místech právě ošetřených glyfosátem. Mnohé obce v Plzeňském kraji už od používání herbicidů úplně upustily a plevel likvidují ekologicky – jen pomocí horké vody. Například v Německu, Holandsku, ale třeba i v Brně je to absolutní standard a herbicidy tam už nepoužívají.
Likvidaci plevele horkou vodou si pochvaluje také radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí Radka Trylčová (ODS). „Z pohledu životního prostředí je ekologický způsob likvidace plevelu to, co nás velmi zajímá. Snažíme se minimalizovat chemické prostředky, které jsou kolem nás. Preferujeme v našich obcích metodu likvidace plevele pomocí horké vody. Je to ekologicky naprosto čisté a jde o jednu z nejúčinnějších metod. Pokud se někde používají herbicidy, ničí to hmyz. Když není hmyz, nejsou ptáci, kteří se tím živí, nebo menší predátoři. Na konci toho koloběhu je člověk. Podstatné je i to, že herbicidy se splachem dostávají do povrchových vod a následně i do země,“ říká radní kraje Radka Trylčová.
Kraj se podle slov radní pro životní prostředí snaží na novou metodu upozorňovat a tyto aktivity vítá. „Znamená to nějakou práci a jiný způsob uvažování. Nemůžeme všechno dělat tak, jak jsme doposud dělali, byť třeba ten plevel se zničí Roundupem rychleji, možná napořád. Měli bychom hledat nová řešení,“ uvedla Trylčová.
„Horkou vodou, která má 90 stupňů, napařujeme rostlinu tak, abychom ji spálili, narušili tak kořenovou strukturu, aby tam zanikly veškeré bílkoviny. Rostlina pak uschne. Stroj dokáže vyvinout teplotu až 120 stupňů. V kořenech zanikají bílkoviny už při teplotě nad 65 stupňů a rozpadá se buněčná struktura plevele,“ říká Miroslav Brož jednatel plzeňské firmy Greenroot, která se zabývá likvidací plevele touto metodou.
„Používáme speciální aplikátory ke zkrápění plevele horkou vodou a kombinujeme hned několik velmi účinných metod. Plevel po důkladném pokropení horkou vodou usychá, následně mechanicky odstraníme suché zbytky rostliny. Za sebou zanecháváme čistá místa bez suchého plevele. Ten proces se musí opakovat. Není to tak, že po první aplikaci plevel zahubíme a už tam nikdy neporoste. Likvidace by měla probíhat několikrát v průběhu celého vegetačního období. Ekologická likvidace plevele horkou vodou je ta nejúčinnější varianta proti glyfosátu.“ vysvětlil Miroslav Brož.
Například ve Starém Plzenci přešli na ekologickou likvidaci plevele už v roce 2018. „Upustili jsme od používání Roundupu i z toho důvodu, že to zatěžuje životní prostředí, spodní vody, celkově je to neekologické. Přihlásili jsme se i do Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost, kdy se chováme hospodárně a ekologicky. Uspěli jsme i v rámci celé republiky s tímto oceněním. Jediným kritériem byl ekologický přístup celého města,“ uvedl Radek Hroch, tajemník městského úřadu ve Starém Plzenci.
Tam likvidují plevel horkou vodou nejen na chodnících a komunikacích, ale například i u základů historické rotundy sv. Petra a Pavla. „I u této cenné památky postupujeme ekologicky. Chemické čištění je samozřejmě levnější a účinnější, ale my se chováme ekologicky. Bohužel ekologie něco stojí. Budeme v té ekologické metodě pokračovat i nadále. Je v tom budoucnost. Děláme to pro naše občany. Nechceme, aby měli například znehodnocenou vodu ve studních nějakou chemickou látkou,“ konstatoval Radek Hroch.
Stejně smýšlejí také v Blovicích na jižním Plzeňsku, kde dříve také používali k hubení plevele herbicidy obsahující glyfosát. „Vzhledem k informacím z médií o škodlivosti a negativním vlivu na životní prostředí jsme vyzkoušeli s firmou hubení plevele touto novou ekologickou metodou. S firmou už spolupracujeme dlouhodobě, na části komunikací tuto formu hubení plevele používáme. Jedná se o jednotky kilometrů našich komunikací. Jde třeba o ulice, které mají kolem 500 metrů. Čistíme tímto způsobem i zámkovou dlažbu, kde se plevelu daří hodně,“ říká starosta Blovic Robert Zelenka.
„Samozřejmě tato metoda si vyžaduje opakování. Děláme to, když plevel začíná růst a pak se opakuje ještě jeden cyklus. Občanům města se to líbí, pravdou je, že jde o metodu finančně nákladnější, než je používání herbicidů. Kombinujeme zatím oba způsoby. Tam, kde je největší pohyb obyvatel, kde lidé třeba venčí pejsky, využíváme ekologickou metodu. Na místech, kam nepřicházejí obyvatelé nebo pejskaři, používáme herbicidy. Ale jejich použití se snažíme co nejvíce minimalizovat. Někde využíváme osoby, které mají soudně nařízené veřejně prospěšné práce, ti plevel odstraňují manuálně,“ dodal starosta Blovic.
Obdobným způsobem likvidují plevel ještě v Losiné, nebo třeba ve Spáleném Poříčí. Stále více obcí vnímá ekologické dopady glyfosátu a snaží se tento herbicid omezovat nebo ho vůbec nepoužívat.
Plzeňský kraj nezůstává jen u slov. Metodu ekologické likvidace plevele podporuje i činy. „Podílíme se na organizaci soutěže ve třídění odpadu ve městech a obcích. Vedení nejlépe třídících obcí pak dostávají jako cenu mimo jiné i vouchery na ekologické čištění. Chceme jim tak ukázat, co lze na poli ekologie dělat. A řada z nich už si tuto metodu osvojila,“ doplnila radní kraje pro životní prostředí Radka Trylčová.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
