Nejvyšší skautské vyznamenání obdržel v 96 letech plzeňský rodák Jiří Světlík

Řád stříbrného vlka je nejvyšším skautským vyznamenáním pro muže v Junáku – českém skautu. Je oceněním za mimořádné zásluhy o rozvoj a šíření skautských myšlenek nebo celoživotní službu skautskému hnutí. Sbor nositelů Řádu stříbrného vlka se může skládat nejvíce ze 12 žijících členů.

Už loni obdržel Jiří Světlík u příležitosti 95. narozenin od primátora Plzně Martina Baxy stříbrnou pamětní medaili města Plzně udělovanou významným osobnostem. „Jiří Světlík častokrát v životě prokázal svoji neskutečnou odvahu. Nejprve například, když pomáhal kamarádovi se zápalem plic dostat se z Německa za války domů do Plzně a především později, kdy sháněl vězňům v uranových dolech jídlo a předával jim vzkazy od rodin. Deset let a dva měsíce za tuto pomoc strávil v pracovních lágrech a věznicích,“ připomněl odvážné činy Jiřího Světlíka primátor Martin Baxa.

Jiří Světlík se narodil 11. března 1924 v Plzni. Již v roce 1938 složil skautský slib. Jeho otec vlastnil ve městě část tiskárny, proto se Jiří Světlík vyučil v daném oboru. Když Němci obsadili 15. března 1939 Československo, bylo mu 15 let a ten rok nastoupil do učení, v létě 1943 školu dokončil. Jako 20letý nastoupil na nucené práce do Německa v lednu 1944.

U mnichovského Donauwörth pracoval na fréze, denně od 6 do 18 hodin. Svoji odvahu už tehdy prokazoval, když se vracel vlakem domů, nebo když doprovázel domů svého kamaráda se zápalem plic. Za tyto jízdy a kvůli prohlášení proti Německu byl obviněn z napomáhání nepříteli a přípravy velezrady a byl držen ve vyšetřovací vazbě v Donauwörth a ve věznici Stadelheim v Mnichově, kde čekal na soud. Dne 1. května 1945 se dozvěděl o osvobození Mnichova Američany vyvěšenou americkou vlajkou na bráně věznice. Návrat do vlasti byl kvůli zničené infrastruktuře dosti složitý. Zapojil se do takzvané československé svépomoci –  Czechoslowak Self-Help of City Munich.

Po válce se Jiří Světlík vrátil k práci v otcově tiskárně. V roce 1948, kdy byl na vojně a zažil začátek budování železné opony, komunisté tiskárnu jeho otci sebrali. Práci poté našel v porcelánce v Lokti, která získala dva stroje z jejich tiskárny. Z důvodu blízkosti komplexů lágrů a uranových dolů se Jiří Světlík zapojil do skupiny lidí, která navazovala spojení s vězni a snažila se jim předávat potraviny a dopisy od rodin. V roce 1953 byl zatčen a obviněn z vyzvědačství a vlastizrady. Nakonec byl odsouzen k 20 letům vězení, pobýval nejprve v Chebu, poté v lágrech Nikolaj a Rovnost na Jáchymovsku.

Amnestie v roce 1960 se na Světlíka nevztahovala, protože byl označen za špiona a vedoucího skupiny. Konec vězení strávil ve věznici Kartouzy ve Valdicích, kde se zapojil do sklářské výroby. Propuštěn byl po dvou letech. Vězněn byl celkem deset let a dva měsíce. Práci poté našel v Plzni v Kovodružstvu, kde se stal i vedoucím. Po roce 1968 neprošel prověrkami a následně pracoval jako pomocný dělník ve smaltovně a jako soustružník, než v roce 1984 odešel do penze. Rok a půl pracoval i v Západočeském muzeu v Plzni.

Jiří Světlík je již 82 let skautem, členem Konfederace politických vězňů a v roce 2018 obdržel Cenu Paměti národa, která se uděluje pamětníkům zlomových momentů minulého století.