Kvůli postřikům, vysazování okrasných rostlin bez nektaru a sečení trávníků vymírají včely

Vědci v okolí včelnice měří dlouhodobě teploty. „V posledních nejméně 10 letech se překročení horních rekordů vyskytuje čím dál tím častěji. Epizody veder se rok od roku prodlužují," říká Antonín Přidal, který včelařům doporučuje zajistit pastvu výsadbou medonosných dřevin, jako jsou vrby, ovocné druhy a lípy.

Problém vědci vidí například v sečení trávníků a vysazování okrasných stromů. Sakury například nemají žádný nektar, včely proto nemají z čeho čerpat živiny.

Ani zemědělci včelstvům příliš nepomáhají. V posledních letech vysazují nevhodné plodiny. Ideálním příkladem je řepka, v současné době jsou vysazovány odrůdy, které nektar také neposkytují.

Navíc s řepkou souvisí nadměrné užívání chemických postřiků, včelstva kvůli nim slábnou a mají problémy s vytvořením následné zimní kondice a odolnosti proti virům.

Roztoči způsobují varroázu, při níž se šíří i včelí viry. „Problémem je přenos virů roztočem kleštíkem včelím. Viry mají v poslední době vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami jako jsou organické kyseliny nemusí přinést řešení, jak tomu doposud bylo," říká Přidal, který se spolu s odborníky z CEITEC MU podílí mimo jiné také na objasnění struktury včelích virů. Tyto poznatky jsou zcela nové a stojí na počátku objasnění vlastností virů. „Věnujeme se též ověřování postupů pro zlepšování kondice včelstev," uvedl Přidal.

S úhyny včelstev se museli vyrovnat i na včelařském oddělení MENDELU. Letos přišli v průběhu zimy, předjaří a jara o více jak polovinu z nich. „V době karanténního opatření měli pracovníci a studenti čas provádět rozbory uhynulých včel a zachraňovat zbylá včelstva. I přesto došlo k částečné ztrátě některých výzkumných dat," dodal Přidal.

Včela se pohybuje v okruhu zhruba pěti kilometrů, v případě potřeby ale mohou ulétnout i dvanáctikilometrovou vzdálenost.