Loňské hospodaření Plzně skončilo přebytkem 453 milionů, následovat budou hubená léta

Z přebytku dále město vydá například 12 milionů korun na opravu havarijního stavu konstrukce kolektorů pod komunikací Gerská, částkou 20 milionů korun posílí rozpočet velké stavební investice, a to konkrétně přestavby sportovního areálu Prokopávka a další. Závěrečný účet města schválili zastupitelé.

„S výsledkem hospodaření za loňský rok jsem velmi spokojen. Ten výsledek pro nás znamená obrovskou pomoc právě v této době, kdy řešíme negativní dopady koronavirové krize. Můžeme si tak dovolit více než polovinu volných zdrojů poskytnout právě na zmírnění celé situace,“ přiblížil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf (ODS).

Z celkového přebytku za rok 2019 činí přebytek Magistrátu města Plzně 339 milionů korun, přebytek městských obvodů pak 114 milionů korun. Příjmy města ve výši 8,096 miliardy korun vykázaly plnění na 102,7 procent proti plánu, výdaje ve výši 7,292 miliardy korun naopak byly naplněny ve výši 95,3 procenta.

„Výše přebytku hospodaření magistrátu byla ovlivněna zejména zlepšenými příjmy, tedy z cizích daní jsme v roce 2019 získali o 78 milionů korun více. Ze správních poplatků o dva miliony navíc, příjmy z poplatků za likvidaci odpadů byly vyšší o čtyři miliony korun, příjmy z daně z hazardu o 34 milionů korun,“ řekl radní Šlouf.

Příjmy z pronájmu majetku vzrostly o 33 milionů korun, příjmy z prodeje majetku o 36 milionů korun. Příjmy z úroků se zvýšily o devět milionů korun, ostatní nedaňové příjmy pak o šest milionů korun. Také se městu podařilo o 12 milionů korun navýšit příjmy z vlastní činnosti, a to zejména díky lepšímu výběru za parkování a příjmům ze zřízení služebností.

V navýšení volných zdrojů se projevily také úspory. Například magistrát v roce 2019 uspořil 30 milionů korun z běžných výdajů, 27 milionů korun přinesla i úspora u DPH, přesunem výdajů u stavebních investic do roku 2020 se uvolnilo 118 milionů korun, u nestavebních investic se uspořily výdaje za dva miliony korun. Celkem 79 milionů korun pak zůstalo městu také k dispozici úsporou výdajů ve fondech.

Vedle přebytku hospodaření použilo město jako zdroj krytí pro výpadek příjmů a posílení rozpočtu výdajů v souvislosti s koronavirovou krizí zejména prostředky Fondu rezerv a rozvoje, zlepšené příjmy z prodeje majetku, prostředky z dividendy od společnosti Plzeňská teplárenská, a. s. a volné prostředky získané úpravou plánu realizace investic.

Pro letošní rok se v důsledku koronavirové krize předpokládá ztráta příjmů z daní pro město Plzeň ve výši 560 milionů korun, v následujícím roce 450 milionů korun a v roce 2022 město dle aktuálních prognóz přijde o 225 milionů korun. Do rozpočtu se negativně promítla i krizová opatření vlády, kdy bylo například několik týdnů na celém území města poskytováno zdarma parkovné, kdy také vypadly příjmy z hazardu, nevybíraly se správní poplatky a podobně.

Částka 35,7 milionu korun je určena na krytí nákupu ochranných pomůcek, 13,2 milionu korun půjde na krytí výpadku příjmu v souvislosti s opatřeními města, jako je například zvýhodnění či odpuštění nájmu nájemcům nebytových prostor a podobně, 18 milionů korun je určeno na navýšení rozpočtu pro městské organizace, 14,5 milionu korun připravilo město na podporu menších sportovních a kulturních aktérů a další.

„Z částky alokované na krytí negativních dopadů koronaviorové krize zbývá zhruba 125 milionů korun, které vypořádáme v září. To počítáme s druhou vlnou podpory neziskového sektoru sociální oblasti, musíme také dopočítat pomoc pro naše městské společnosti a příspěvkové organizace, tedy například pro Divadlo J. K. Tyla, zoo, Plzeň 2015, Divadlo pod Lampou a další,“ dodal radní David Šlouf.