Zoo odchovává podivuhodnou ježuru, příbuznou ptakopyska. Jde o evropský úspěch
Mládě se líhne z vejce, vyrůstá ve vaku a líže mléko, které jeho matka volně roní z kůže. Nejde o ptakopyska, ale o jeho blízkou příbuznou ježuru novoguinejskou. V pořadí třetí mládě se vylíhlo v plzeňské zoologické zahradě, která se tak stala první institucí v Evropě, jež si připsala tento unikátní hattrick.
Ježury novoguinejské chová plzeňská zoo už přes deset let. V roce 2019 se jí tyto záhadné tvory podařilo poprvé úspěšně rozmnožit, což se v Česku do té doby nikde jinde nepodařilo. Odchovy jsou totiž poměrně vzácné a vyžadují velkou dávku trpělivosti. Ježury se dožívají až 50 let a na mláďata samy příliš nepospíchají. Reprodukční interval může být dlouhý i několik let.
„Když minul rok 2022,2023,2024…začínali jsme si myslet, že se náš pár možná přestal množit, protože se změnilo něco, čeho si nejde okem všimnout. V listopadu 2025 jsme ale zjistili, že jsme se mýlili. Při běžné kontrole zvířat jsme již v říjnu zjistili, že má samice aktivní vak. Když jsme jí o měsíc později zkontrolovali znovu, věděli jsme, že nás čekají měsíce napětí – mládě bylo ve vaku,“ popisuje dramatické okamžiky Kristýna Rothová z plzeňské zoo.
Hlavně nic neměnit!
Ježury jsou velmi konzervativní zvířata a je velmi důležité, aby chovatelé co nejvíce dodržovali stejný režim bez sebemenších změn. „Naše zkušenosti z minulých odchovů nám umožnily vypočítat, kdy by mohla malá ježura prvně opustit vak. Na konci prosince se tak opravdu stalo. Jelikož máme v chovném boxu ježur kameru, víme, že se mládě pravidelně kojí a vizuálně vidíme, že přibírá na váze. Odchov ježur do konce prvního roku života nejde prohlásit za ukončený, protože kritickým momentem je přechod z mléka na pevnou stravu,“ přibližuje Rothová s tím, že se tak děje zhruba v devátém měsíci věku.
Zahrada proto věří, že to klapne a na konci roku budou moci s jistotou říct, že to i do třetice vyšlo. „V dubnu 2026 vážilo mládě již 1256 g. Jeho pohlaví budeme znát až po prvním roce věku,“ dodala zooložka.
